Továrna na sny
Ve velkoměstech západní Evropy a USA slaví už dlouho úspěchy projekt „továren na umění“ - míst, kam mohou přijet umělci z celého světa a za byt a stravu nerušeně tvořit. Po letech strnulosti je možné, že dvě podobná centra co nevidět oživí i Prahu.
S kufrem do Holešovic
Je to jednoduché. Talentovaný malíř třeba z Británie si prostě sbalí kufr a odjede do Berlína, kde ve staré fabrice, předělané skupinou nadšenců na ateliér, jeden rok bydlí a pracuje. Britské ministerstvo kultury mu poskytne drobnou částku na přežití a německý úřad zase přispěje na to, aby berlínská „továrna“ měla peníze na provoz. Podobné pobyty v cizině absolvovalo během devadesátých let několik českých umělců, mezi nimiž figuroval i výtvarník David Černý (33). Tomu se newyorský příklad zalíbil natolik, že doma pak dlouhé měsíce přemlouval úřady, aby mu pronajaly jednu ze starých opuštěných karlínských továrních hal. Přemlouvání však bylo marné, úředníci nezabírali. Ale pak jednoho loňského letního dopoledne probudil Černého telefon a ženský hlas na druhém konci mu vyrazil dech: bývalá novinářka Helena Wiegandová mu nabídla, zda by nechtěl z její zděděné továrny v Holešovicích udělat kulturní centrum. „No to je úžasný světlo, tady všude budou ateliéry,“ volá David Černý pobíhající v dlouhém kabátě po vykachlíkovaných halách plných čouhajících drátů a nadšeně ukazuje na obrovská okna. Zchátralou továrnu, která od poloviny minulého století až do osmdesátých let vyráběla šunku a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
