Groznyj padl, boj pokračuje
Ruský ministr obrany Igor Sergejev minulý týden prohlásil, že v čečenské metropoli Groznyj, o jejíž dobytí se armáda snaží již padesát dní, nastal „klíčový zlom“. Reagoval na nepříliš transparentní informace médií o tom, že čečenští ozbrojenci opouštějí město a stahují se do horských oblastí, jejichž kontrola bude pro federální síly mnohem obtížnější. Odchod ozbrojenců ale nemusí znamenat vojenský úspěch Ruska. Proč? Potvrzení mobility Čečenců by zpochybňovalo opakované tvrzení Moskvy, že má situaci pod kontrolou. Nynější válka může podle názoru amerických zvláštních služeb přivést k životu novou generaci teroristů, kteří by mohli ohrožovat už nejenom Rusko, ale i celý svět včetně USA. Názor amerických expertů, že ruská armáda není schopna situaci sama řešit, neboť je příliš oslabena, je korektní. Nic však nemění na skutečnosti, že existují výrazné rozdíly mezi první a nynější čečenskou válkou.
Od Jelcina…
První čečenská válka (11. 12. 1994 - červen 1996) byla věcí prezidenta Jelcina, zatímco zkorumpovaná generalita kolem Pavla Gračova využívala problému ke svému obohacení. Obchod se zbraněmi a tichou podporu pro Džochara Dudajeva posléze vystřídalo „silové řešení“, jež mělo trvat podle Gračova „dva dny“. Trvalo bezmála dva roky. Je příznačné, že informace o počtu obětí se měnily podobně, jako se kdysi měnily počty mrtvých z období velké vlastenecké války (1941–45). První údaje hovořily o 40 tisících obětí. Generál Alexandr Lebeď získal…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
