0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí16. 1. 20009 minut

Ve stínu ropovodu

Mocenské poměry na jižním Kavkaze se dříve či později změní v neprospěch Ruska. Rozhodli o tom 18. listopadu na summitu OBSE v Istanbulu prezidenti Turkmenistánu, Ázerbájdžánu, Gruzie, Turecka a USA, kteří podepsali dohodu o výstavbě ropovodu z Baku přes Tbilisi do jihotureckého přístavu Ceyhan. Součástí dohody je i projekt plynovodu, jenž povede z Turkmenistánu po stejné trase na západ. Ztráta kontroly nad přepravou energetických zdrojů z Kaspiku i Střední Asie zbavuje Moskvu politických nástrojů k ovlivňování politiky Gruzie a Ázerbájdžánu. Stavba má začít v roce 2001, dokončena má být v roce 2004, ale není ještě zdaleka realitou: Moskva se bude jen těžko vyrovnávat s mocenskou převahou Západu v tranzitních zakavkazských republikách, které přes 150 let považuje za sféru svých strategických zájmů.

S ruským modelem

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

V posledních pěti stech letech soupeřily o vliv na Kavkaze euroasijské velmoci Persie, Turecko a později i Rusko. Není tomu jinak ani dnes, s tím rozdílem, že dominantními hráči jsou Rusko a USA, přičemž Washington má v Turecku spojence k prosazování svých zájmů v regionu. Obsazení jižního Kavkazu bylo pro Rusko prioritou nejméně od poslední čtvrtiny 18. století. Zakavkazsko má pro Moskvu dodnes strategický význam. Představuje pro ni bezpečnostní zónu či jakési nárazníkové pásmo proti Turecku a umožňuje kontrolu bohatých energetických zdrojů. Navíc tamní národy, především křesťanští Gruzíni a Arméni, viděli v Rusku zpočátku ochránce…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Pojďme si promluvit o mužích
Zobrazit články