Válku černým stavbám
Ministr životního prostředí v chorvatské vládě Božo Kovačevič vyhlásil válku černým stavbám. Načerno se sice staví všude a na Balkáně i obecně ve Středomoří je to hluboce zakořeněná tradice, ale v uplynulých deseti letech nastal v Chorvatsku doslova černý stavební boom. Jenže neuplynulo ještě ani půl roku od nástupu nové vlády a už se podařilo shromáždit dostatek podkladů k podání prvních žalob proti bývalým představitelům státní správy, kteří černou výstavbu buď velkoryse tolerovali, nebo dokonce podporovali.
Pro státní správu
Deset let Tudjmanovy éry zaznamenalo statistický růst pouze ve třech ukazatelích. V počtu nezaměstnaných (ze 140 tisíc v roce 1989 na 333 tisíc v roce 1999), v rozloze neobdělávané půdy (ze 151 tisíc hektarů v roce 1989 na 364 tisíc hektarů v roce 1997) a konečně ve výstavbě budov státní správy na celostátní i místní úrovni (v roce 1988 se jich dokončilo 9, v roce 1997 se jich postavilo rovnou 28). Poslední číslo vyžaduje srovnání s jinými typy výstavby. Všechny ostatní totiž mezi lety 1988–97 zaznamenaly citelný propad. Počet zbudovaných průmyslových staveb klesl z 89 na 56, počet zdravotnických zařízení z 15 na 7. Bytová výstavba poklesla o polovinu, rozestavěných bytů pak byla v roce 1997 oproti roku 1988 dokonce pouhá třetina. Celkový pokles výstavby sleduje propad zaznamenávaný statistikami ve všech ostatních oblastech. Skutečnost je pak mnohdy ještě horší než čísla. Například statistika nezaměstnanosti neuvádí 170…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
