Vzdělání a světlé zítřky
Každoročně nechávají vysoké školy před svými branami značné počty uchazečů, kteří se mnohdy i opakovaně hlásí ke studiu. Ve velké míře nejsou důvodem špatné studijní předpoklady. Složili úspěšně přijímací zkoušky, avšak nebyli přijati z „kapacitních důvodů“. Kdysi se pod tímto označením skrývala směrná čísla, kterými ministerstvo školství určovalo vysokým školám, kolik posluchačů mohou na který studijní obor přijmout. Dnes je jím kartelová dohoda, kterou uzavřelo s reprezentací vysokých škol: nebudou přijímat vyšší počty studentů, než odpovídá nárůstu o 2 procenta vůči předchozímu roku či o 5 procent vůči stavu před dvěma roky. Ministerstvo přitom bude předstírat, že brání devalvaci dotace na jednoho studenta. Co na tom, že studie MŠMT o uplatnění absolventů škol jednoznačně konstatuje: „Nejdůležitějším faktorem pro co nejlepší uplatňování absolventů škol na pracovním trhu se tedy jeví co nejvyšší úroveň dosaženého vzdělání.“ Co na tom, že stejnou zkušenost učinily všechny vyspělé země?
Slova a činy
V ČR každoročně vzrůstá počet nezaměstnaných absolventů středních škol a na vytrvale nejlepší úrovni zůstává zaměstnanost vysokoškolsky kvalifikovaných obyvatel. Začátkem února 2000, tedy šest měsíců po konci školního roku, bylo v ČR evidováno 67 379 absolventů škol a mladistvých, a z toho cca 40 000 absolventů s maturitou. Řada z nich se jistě hlásila ke studiu na vysoké škole. Možná uspěli, ale byli odmítnuti kvůli finančnímu postihu, který by za…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
