Mezi námi jsou i normální lidé
Ing. JINDŘICH PETRLÍK (34) vystudoval fyzikální geografii na Univerzitě J. E. Purkyně. Od mladých let se jeho zájem soustřeďuje k ekologii. Od roku 1992 působí jako profesionální ekologický aktivista a redaktor časopisu Nika. V září 1989 založil a dodnes vede Děti Země, vedle Hnutí Duha nejaktivnější ekologickou organizaci u nás. Jednou z jeho prvních protestních akcí byla blokáda severojižní magistrály v Praze, nejnověji vede s Dětmi Země kampaň proti těžbě vápenců a proti dálnici přes České středohoří. Spolupracuje s celou řadou zahraničních nadací, absolvoval semináře v Evropském parlamentu a stáže u amerických ekologických organizací. Mezi ekology má pověst trpělivého, uvážlivého člověka. Je rozvedený, má desetiletého syna.
Při blokádě Temelína se znovu ukázalo, že na protestní ekologické akce u nás lidé nechodí. Nevadí vám to?
Tady neexistuje dostatečně rozvinutá občanská společnost. Podle průzkumu se sice 86 % lidí vyslovilo proti tmaňské cementárně, ve skutečnosti ale proti ní nikdo veřejně nevystoupí. Každý má pocit, že sám nic nezmůže. Skutečné občanské hnutí se formuje ve chvíli, kdy je nějaká obec ohrožena něčím, co lidé pociťují na vlastní kůži. To se teď ukazuje v případě těžby zlata na Šumavě.
Nebyl jedním z důvodů blokády JE Temelín fakt, že se potřebujete zviditelnit před zahraničními sponzory?
To je nesmysl. Blokádu Temelína veřejnost spíš odmítá. Podobně i sponzoři, takže si vlastně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.