0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace28. 5. 199511 minut

Muž, který zabil svůj sen

Byl nejbližším spolupracovníkem a válečným spolubojovníkem Josipa Broze Tita a později jeho největším kritikem. Byl předsedou jugoslávské vlády a parlamentu a pak dlouholetým politickým vězněm.

Byl nejbližším spolupracovníkem a válečným spolubojovníkem Josipa Broze Tita a později jeho největším kritikem. Byl předsedou jugoslávské vlády a parlamentu a pak dlouholetým politickým vězněm. Byl jedním ze „stavebních inženýrů“ komunismu na Balkáně a poté jedním z jeho hrobařů. Jako jediný ze zakladatelů Titovy Jugoslávie se dožil jejího konce. Milovan Djilas, spisovatel, politik a nejznámější jugoslávský disident, zemřel 20. dubna ve věku 83 let ve svém malém bytě v Bělehradě. Jeho nekrolog přinesla všechna významná světová média. Většina z nich připomněla Djilasův životní příběh, který by mohl posloužit jako napínavý námět hned pro několik filmů či románů. A nebyla by to díla nezajímavá: v osobě Milovana Djilase se totiž prolíná podstatná část těch dějin, které právě prožívají smutný a krvavý epilog.

Miláček strany

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Jako většina významných osobností komunismu 20. století vstoupil i M. Djilas (* 1911 v Černé Hoře) už v útlém mládí do (tehdy ilegální) strany a díky svým organizačním schopnostem se záhy dostal do jejího užšího vedení. Policie si mladého horlivého komunisty brzy všimla a poslala ho na čtyři roky do neblaze proslulého vězení v Sremské Mitrovici. Djilas se však navzdory útrapám a mučení nenechal „převychovat“ a záhy poté, co vyšel z vězení, se dostal do nejužšího Titova okruhu: r. 1937 se stal členem ústředního výboru a šéfoval partajnímu časopisu Borba, roku 1940 se stal jedním ze sedmi členů politbyra a dostal na starost celý…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc