Čeští Romové zavraždění za války budou mít konečně památník

Před několika týdny se v Letech u Písku, po více než půl století, opět objevili Romové. Několik dnů zde čistili pár metrů lesa, kousek od místa, kde byl za druhé světové války romský koncentrační tábor, v němž zemřely desítky jejich „bratří a sester“ (dnes na místě tábora stojí mamutí prasečák). Na vyklizeném prostranství, v místě, kde je pravděpodobně bývalý táborový hřbitov, má totiž po padesáti letech konečně vyrůst památník obětem romské genocidy. (Podrobně jsme o tématu cikánského tábora v Letech u Písku psali v Respektu č. 40/94.)

O existenci lágru se až donedávna téměř nemluvilo - zajímal téměř výhradně historiky. Jeden z nich, brněnský profesor Ctibor Nečas, navrhl před rokem a půl prohlásit hřbitov u tábora za národní památku. Ministerstvo kultury v této věci sice „zahájilo řízení“, tím ale jeho aktivita skončila. Teprve po skandálu, který vyvolal článek amerického historika Paula Polanského obviňující českou vládu, že v Letech odmítla vztyčit památník, protože by tak „přiznala, že v lágru zabíjeli Češi Čechy“, se úřady pohnuly z místa.

Komise, složená ze ministerských úředníků a historiků, vybrala minulý pátek z devíti návrhů vítězný projekt sochaře a malíře Zdenka Hůly (46). „Použil jsem fragment koule, v jehož základně jedna část chybí. Celá ideální koule je symbolem dokonalosti a celistvosti a každá chybějící část tuto harmonii narušuje v kráse i stabilitě. "To myslím platí i v lidské společnosti,“ vysvětluje ideu svého díla Hůla. Památník, jehož výstavba bude stát kolem tří set tisíc korun, by měl být odhalen v květnu příštího roku při příležitosti velkého semináře o historii Romů v českých zemích. Neoficiálně se mluví o tom, že by jej měl odhalit prezident Václav Havel.