Komu životní minimum
Komu životní minimum
Více peněz pro méně chudých?
Nedávno byl přijat zákon zvyšující dávky životního minima o 14 až 15 procent. Na rozdíl od mnohých západních zemí musí u nás tato procedura nabýt zákonnou podobu: zvyšování dávek tedy nelze jednoduše odvozovat od růstu životních nákladů. Nemůže se proto stát, že minimální dávky porostou rychleji než průměrné příjmy (k čemuž třeba došlo s minimální mzdou ve Francii), naopak za nimi trochu pokulhávají, což je pro státní pokladnu výhodné. Spolu se zvýšením je zdůrazněna přísná cílenost dávek a fakt, že možnosti rodiny musí být skutečně vyčerpány. Okruh adresátů, tedy i rozsah „oficiálně chudých“ by se měl zúžit a peníze vydávané z rozpočtu zůstat stejné.
Liberální lekce pro obyvatelstvo
Každé opatření v sociální politice vyjadřuje její celkové zaměření. Lze buď postupovat tak, že sociální dávky jsou lidem přístupné asi jako městské parky nebo veřejné knihovny a jsou z pravidla svázány s jejich minulým příjmem. Nebo tak, že se přísně zkoumá oprávněnost dávek, které bývají pro všechny stejné. Stát tu nastupuje teprve jako poslední útočiště, po rodině a obci. Zatímco první typ je charakteristický pro německý „sociální stát“, druhý vyjadřuje politiku „nové pravice“ a thatcherovské Velké Británie. Zatímco první typ více odpovídá tradicím předválečného Československa, druhý je výhodný pro dnešek: je úspornější a zároveň představuje liberální lekci pro obyvatelstvo, které právě střízliví z…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.