Žili jsme i bez turistiky
Žili jsme i bez turistiky
Dvě strany nepálského otevírání se světu
Ještě před čtyřmi lety se dali Češi, kteří během jednoho roku navštívili Nepál jako turisté, spočítat na prstech jedné ruky. Těžiště česko-nepálských kontaktů spočívalo v horolezectví, v pobytu českých, respektive česko-slovenských skupin alpinistů v Himaláji, případně v účasti jednotlivců v mezinárodních horolezeckých výpravách. Tento způsob návštěvy Nepálu je pro naše občany nadále obvyklý, ale rozhodně ne převažující. Dnes se pod „střechou světa“ stále více prosazuje turismus se vším, co k němu patří. Pro samotný Nepál to přináší dobré i zlé, neboť existují dvě strany nepálského otevírání se světu.Pod Himálajem není nic jednoznačné. Stejné ano i ne, které lze říci k turistice, patří k nepálské demokracii, hospodářskému rozvoji či vztahu měst a venkova. Jestliže je Nepál sám o sobě chudou zemí, pak venkov ve srovnání s městy je chudoba sama. Turista nevychází z údivu, jak málo stačí lidem v odlehlých vesnicích k životu - doslova pověstná hrst rýže na den, rohož a přikrývka ke spaní. Prakticky vše potřebné se urodí na políčkách a tam, kde se je nepodařilo vybudovat, se pase dobytek. Donedávna tento systém fungoval, ale dnes se země potýká s deforestací, rozsáhlým odlesněním. Dobytek pomalu ničí rostlinný kryt, a co zbyde, sebere člověk a spálí. Zůstává jen holina, která otvírá volnou cestu půdní erozi. Vláda se sice pokoušela zavést jako alternativní palivo kerosin, ale neuspěla.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
