Konference o zločinu

„Lidstvo nepoznalo v celých svých duchovních dějinách nenávistnější a ve svých důsledcích krvavější ideologie než ty, jejichž základem byly rasová nebo třídní nenávist.“

Těmito slovy začínal jeden z prvních referátů na přípravném semináři ke Stálé mezinárodní konferenci o zločinech komunismu, který se konal ve dnech 23. - 24. února 1991 v pražském Valdštejnském paláci.

Domácími pořadateli dlouhodobé konference jsou KAN, KPVČ a Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, z nejvýznamnějších zahraničních organizací jmenujme Radu Evropy ze Strasbourgu a Evropskou asociaci pro interregionální kooperaci se sídlem v NSR.

Již v první den jednání přípravného semináře bylo rozhodnuto, jak bude konference pracovat - byly vytvořeny stálé pracovní sekce, které se budou zabývat filozofickými, politologickými, historickými, právními, ekonomicko-sociálními a psychologickými aspekty komunistické diktatury. Na činnosti se budou podílet významní filozofové a politologové jako prof. Scruton z Velké Británie, prof. Besancon z Francie, polští sociologové v emigraci Jakub Karpiňski a Jerzy Targaľski, a další.

Není bez zajímavosti, že s výjimkou jediného týdeníku československé noviny odmítly otisknout jen prostou informaci, že se konference připravuje. Patnáct měsíců po revoluci je alarmující skutečnost, že na přípravném semináři byli minimálně zastoupeni státní činitelé (pro pořádek uveďme, že prezident Havel se zúčastnil paralelní akce - pietního shromáždění na…