Osudy dobré žurnalistky 

V květnu 1922 vyšel v komunistickém deníku Rudé právo „feuilleton“ z pera spisovatele Jaroslava Haška. Soudě podle titulku i vyznění článku, který zabral bezmála polovinu strany tři, šlo o nekrolog. Hašek jej nazval „Za Olgou Fastrovou“ a zakončil slovy: Čest její památce! Popisuje v něm okolnosti nečekaného skonu „slavné české žurnalistky“, jejíž zdraví podlomil vlastní provokativní komentář vydaný její domovskou Národní politikou několik dní předtím. 

Právě slavný literát pomohl vybudovat kolem Olgy Fastrové legendu – ovšem zcela falešnou. Fastrová totiž nezemřela na jaře 1922, ale až o 43 let později a zmíněný text nebyl výstižným ohlédnutím za jejím životem a kariérou. Pocházel z Haškova oblíbeného žánru mystifikačního psaní, v rámci něhož si vymýšlel neexistující zvířata a pohřbíval živé lidi. 

Zatímco Hašek je dodnes všeobecně známým a ceněným autorem zásadního díla tuzemské literatury, z Olgy Fastrové, která byla v té době obdobně populární, napomohl vytvořit směšnou figurku, jež posléze přešla v naprosté zapomnění.