Výchova kluků v Čechách
Nikdy v minulosti si rodiče nemysleli, že dovést syna k dospělosti je kdovíjaká věda. Stačilo se držet osvědčených zásad. Dnes se na Západě mluví o „krizi klukovství“ a společenskou shodu nahradilo individuální hledání. Někdy je docela dobrodružné.
Čtěte článek ze speciálu Respektu
Pravidelně pro vás připravujeme zvláštní vydání, zaměřená na historii, vědu, rozhovory s inspirativními osobnostmi nebo věnující se klíčovým událostem současnosti. Aktuální speciál se jmenuje Nezapomenutelné ženy, a najdete ho (spolu s ostatními speciály) v našem eshopu.
Al Palisca je jméno, na které kluci slyší. Minimálně ti, kdo měli to štěstí se s tímto šestapadesátiletým urostlým blonďákem osobně potkat. Víc než čtvrtstoletí pracoval jako strážce Yosemitského národního parku v Kalifornii, takže medvědy, pumy a kojoty nezná jenom z obrázků. Staví na zakázku dřevěné domy, je zručný a silný. Dlouhá léta pobýval mezi americkými indiány, účastnil se jejich obřadů a umí vyprávět staré legendy. Má hluboký, trochu hypnotizující hlas a s kluky dokáže stejně nenuceně mluvit o Bohu jako o ranní erekci.
Hodně se naučil před lety během životní krize, kdy mu zemřela žena na rakovinu a on musel sám vychovat dceru a hyperaktivního syna, jehož puberta byla seriálem divokých eskapád. Dobře to dopadlo, syn je dospělý a před časem se s otcem rozhodli společné zkušenosti zúročit: dnes spolu vedle běžného zaměstnání vedou v Kalifornii semináře pro otce a dospívající chlapce, jimž pomáhají dobře projít pubertou.
Důvodu, proč se tento zaneprázdněný Američan na prahu šedesátky před třemi lety ocitl v jednom vesnickém stavení uprostřed České republiky, by naši předci asi ani trochu nerozuměli. Leccos vypovídá o nejistotách, které nyní máme ohledně výchovy – a především výchovy synů.
„Byl to tak trochu pud sebezáchovy,“ vypráví Lumír Kolíbal, knižní nakladatel a také otec třináctiletého Kryštofa. „Naši kluci právě přicházeli do puberty. A když vidíte, jak dnešní teenageři vyvádějí a jak těžké je jim v době, kdy nikdo nemá čas a dědečkové a babičky nejsou k dispozici, pomoci s přechodem do dospělosti, napadne vás, že byste měl něco udělat.“
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
