Otázky pro Martina Jazairiho

Martin Jazairi

:08Vl. ČermákPane Jazairi, pracoval jste dříve jako zahraniční zpravodaj, nyní jste v domácí rubrice Respektu. Proč ta změna? Přechod od dění v zahraničí k tomu domácímu…10:55Martin JazairiDobrý den a díky za Vaši otázku. Možná nejlepší dopověď je ta, že jsem časem přestal cítit ostrou hranici mezi domácími a zahraničními tématy. Pro mě jsou věci, o kterých se v novinách píše, sobě velmi podobné a nezáleží příliš na tom, ve které zemi se právě dějí. Je to způsob přemýšlení, kterým se z Česka díváme ať sami na sebe nebo do okolí a ten je podle mého názoru stále stejný. Ale to je teorie. V praxi je pro mě psaní o českých poměrech dost těžké, protože tu nemám dost praktických zkušeností a na trhu je značné množství dobrých i výborných novinářů, kteří jsou specialisty a tvoří tvrdou konkurenci. Na rozdíl od „zahraničářů“ mají od počátku výhodu osobního styku s tématem, což se studiem knih o vzdálených zemích nebo prosíváním internetu nikdy nedá dohnat. Takže profesně vyrostli mnohem rychleji a držet s nimi krok je pro nás přeběhlíky dost tvrdý oříšek.:10Marta H.Pane Jazairi jako zahraniční zpravodaj jste asi projel hodně zemí.Dostal jste se někdy do situace,kdy šlo o život?Vaše reportáže vždy byly velmi zajímavé a vždy v centru událostí.10:56Martin JazairiNapřed děkuji za pochvalu, která mě samozřejmě těší. Do nepříjemných situací a situací kdy jsem měl strach jsem se dostal, někdy jsme měl velký strach, který mě paralyzoval. Zpětně je to pro mě dobrá zkušenost, protože teď bych si díky ní už dobře rozmyslel, zdali mi to riziko stojí za to. Dlouho jsem pracoval v televizi, kde jsme pracovali v mini-týmu o několika lidech a záleželo na mně, jaké riziko společně ve jménu práce podstoupíme. Dnes bych vážil mnohem opatrněji, protože výsledek nebyl vždy přesvědčivý, anebo chyběl člověk, který by naše nasazení zpětně docenil.:27Tomáš F.Vážený pane Jazairi,
několikrát jsem již v této rubrice zmínil, že Respekt považuji za nejserióznější časopis na našem trhu, který jinak překypuje bulvárními plátky - jinak to nazvat neumím - a časopisy „pro dobrou náladu, prima čtení a luštení“. Jakého dojmu jste nabyl Vy jakožto nový člen redakce týdeníku Respekt? Co Vás ve Vašem novém působišti překvapilo? Co Vás potěšilo? Dále bych se Vás chtěl zeptat :
1) Jaké noviny pokládáte v ČR za nejserióznější?
2) Myslíte si, že úroveň žurnalistiky u nás bude stoupat, či klesat? Myslíte si, že se konečně někdy zastaví nárůst čtenosti bulvárních novin typu Blesk, Aha! aj.?
3) Vzhledem k tomu, že se v budoucnosti chystám přihlásit na Filosofickou fakultu University Karlovy, tak se Vás chci zeptat, jak se Vám na této škole studovalo a co pro Vás bylo nejtěžší? Vystudoval jste žurnalistiku, či něco jiného?Vážený pane Jazairi,
mnohokrát Vám děkuji za Vaše odpovědi a přeji Vám mnoho úspěchů v práci v týdeníku Respekt!!!S pozdravem
Tomáš F. (15 let), Praha, student11:09Martin JazairiDobrý den Tomáši, otázka k nejserioznějším novinám je pro mě těžká, protože každý čte něco jiného. Já se pokouším uchytit v Respektu, protože ho rád čtu. Rád čtu také například HN, ale nechci hodnotit lidi, kteří rádi čtou něco jiného. Takže pokud někdo rád čte Blesk, nijak mě tím neuráží, protože je to pro něj třeba vzrušující čtení a to ho na tom baví. Každý se vzrušujeme nějak jinak a hledáme informace nějak jinak. Co se školy týká, studoval jsem etnologii, ale pokud toužíš po kariéře novináře, volby studia žurnalistiky je jistě dobrá.Přeji hodně úspechů.:37J. KvásekJak se díváte na události kolem Tibetu? A co říkáte včerejšímu uhašení olympijské pochodně? Věříte, že se skutečně něco změní?11:19Martin JazairiMyslím, že nepokoje v Tibetu jsou dobře načasované, protože olympiáda je na dlouho poslední příležitostí, jak na tamní situaci upozornit. Jinými slovy - pokud budou Olympijské hry úspěšné a Čína z nich vyjde jako moderní prosperující stát, který nehledě na drobné transformační nedostatky spěje mezi legitimní supervelmoci, pak mají Tibeťané zřejmě smůlu a status quo bude zachován. Tipl bych si, že navždy.:22MatějíčekDobrý den pane Jazairi. Jaký je váš názor na povolební Rusko? Je už více jasné jakkým směrem směřuje Medveděnko? Dále bych se vás zeptal na zahraniční politiku Ruska, dosáhla už zpět sého ztraceného sebevědomí po Bukurešti?
Děkuji a přeji mnoho úspěchů.11:27Martin JazairiOdpověď asi přesahuje hranici tohoto formátu. Řekl bych, že Rusko úspěšně kráčí k image obnovené velmoci, se kterou je třeba znovu vážně počítat. Podle mě se poučilo z chyb a má velmi promyšlený politický projekt k emancipaci obyvatel Ruska a k zastrašení svého okolí. Pochopilo, že může mít ve světě tolik prostoru kolik bude chtít, jde jen o to správně si o něj říci. A to se mu daří, když Západ a Evropu zejména zahnalo do pozice „hlavně Rusy nedrážděme a dejme jim, co chtějí. Víme přece, že jsou nevypočitatelní!“.:43Radek KratinaJak moc je pro Vás odlišná práce v týdeníku oproti Vaší předcházející práci?11:41Martin JazairiJe to úplně jiné ve stavbě textu, kdy se věty určené k přečtení do mikrofonu časem naučíte psát jako mluvenou řeč. Text určený jen pro oči je ovšem strukurovaný zcela jinak formálně i obsahově, takže přechod je to pro mě dosti těžký. Samotná práce je ovšem klidnější, protože v tištěném týdeníku je mnohem méně lidí, se kterými musíte spolupracovat. Na rozdíl od televize, kde se neustále koordinujete s několika dalšími profesemi s často velmi odlišnou představou o výsledné podobě díla. Takže nároky na vzájemné dorozumění jsou v týdeníku nižší, což vítám.:57Jana ŽilkováPíšete, že někdy chyběl člověk, který by Vaše nasazení docenil. Co je pro redaktora po dobře vykonané práci dostatečnou pochvalou?11:52Martin JazairiUděláte práci, která Vám není příjemná a která může být i nebezpečná. Která může být stresující pro Vaše respondenty, kteří od ní čekají zlepšení svého stavu a tiše čekají, co jim z toho kápne. Říkáte jim, že nic, ale svět se o nich dozví a třeba jim to pomůže. Jste na vážkách, zdali zůstat novinářem, na chvíli se změnit v sociálního pracovníka, nebo raději někam zalézt. Do této situace Vás ovšem někdo poslal, tak čekáte, že na konci na Vaši práci řekne: Dobrý, ale … Tohle tam chybělo, tohle přebývalo. Příště to udělej tak a tak. Místo toho se někdy dozvíte: dobrý, ale máme tu bezva reportáž o třínohém tancujícím psovi, která nesnese odklad, takže tu tvoji práci dáme k ledu a pak se někdy uvidí.:53Tomáš ČechVy osobně souhlasíte s přítomností ruských expertů na radarové základně v Česku?12:11Martin JazairiNesouhlasím, ale myslím,že je to jen přetahovaná v oné stínohře Rusko-Západ. A právě proto je třeba říci, co chceme a co nechceme, protože jakákoli naše opatrnost by se vykládala jako slabost. Osobně ale celé české diskusi o radaru moc nerozumím, protože mi přijde spíše jako vášnivý boj o to, kdo má pravdu.