Ondřej Kundra: Jaká je vlastně česká pozice, co se Kuby týče?

Američané možná ještě letos podniknou nějakou akci vůči Kubě, včetně možného násilného odstranění diktátorského režimu. Opakovaně o tom mluví Donald Trump i ministr zahraničí Marco Rubio. A stále více to vyplývá i z oficiálních dokumentů amerického ministerstva zahraničí, které například čerstvě napsalo, že Rusové a Číňané spolupracují s kubánským režimem proti zájmům USA.

Rubio v téhle souvislosti už dříve prohlásil, že Kubánci hostí ruskou a čínskou zpravodajskou přítomnost na svém území, mají z Moskvy a Pekingu zbraně a vystupují jako strategický partner těchto autoritářských režimů. Po vojenském únosu venezuelského diktátora Nicolase Madura do USA spousta lidí Trumpa obviňovala z protiprávnosti celé akce, která rozhodně nebyla v souladu s mezinárodním právem. Podobné debaty jsou a budou stále více i kolem Kuby.

Vzrůstající zájem Bílého domu o Kubu by ale v případě Česka neměl skončit jen u vášnivých debat o postupu USA. Vedle kritiky nebo chválení Trumpa by to měli být hlavně Češi, kteří by měli sami formulovat svůj další postoj ke Kubě s ambicí oslovit jím i další země. Není to tak dávno, co Kuba byla země prioritního českého zahraničně-politického zájmu, bývalý prezident Václav Havel měl na Kubě řadu přátel v proticastrovských politických vězních. Zdejší diplomacie měla propracovanou představu, co na Kubě prosazuje, běžely programy podpory lidských práv, jednotlivých politických vězňů, humanitární pomoc. A zároveň diplomaté udržovali čilé kontakty s kubánskou opozicí na Floridě. 

Petr Macinka politiku podpory lidských práv, jak známo, odmítá, to je samozřejmě jeho svobodné právo. Zatím jsme ale od něj neslyšeli nic o tom, jak o Kubě přemýšlí on sám, jestli vůbec, a jaké úkoly zadal svým diplomatům, neexistuje nic jako promyšlená kubánská doktrína téhle vlády.