Kdo začal mluvit jinak než francouzsky, toho čekaly tělesné tresty a ponížení
Potřebujeme národní obrození. Z čeho pramení západoafrický odpor k bývalé koloniální mocnosti
Čtete jeden z našich newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Máte z čeho vybírat. Silvie Lauder píše newsletter V pasti pohlaví, Markéta Plíhalová pak Jednotku intenzivní péče. Světovému dění se věnuje newsletter GARRIGUE, domácí politice newsletter PLAMÍNKOVÁ. Pomezí byznysu a politiku popisuje Sečteno, podtrženo, který připravuje Filip Zelenka.
Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu
Převládající pohled, kterým Středoevropané hledí na sérii vojenských převratů na západě Afriky, je - vzhledem k ruské agresi na Ukrajině a naší historické zkušenosti - zcela pochopitelný. Soustředí se na hrozící vznik pásu režimu nakloněných Rusku, všímá si, jak tam žoldáci z Wagnerovy skupiny zapouštějí kořeny a Kreml za jižní hranicí EU skládá jakousi druhou frontu jemu přátelských zemí. Příklon vojenských junt a části západoafrických společností k Rusku - přičemž nemáme data o tom, jak velká část obyvatel sympatie k Rusku sdílí - jsou však až druhotným důsledkem jiného, mohutnějšího trendu: odporu proti Francii. Respektive proti místním elitám propojeným s Paříží, které v postkoloniální době z pohledu protestujících převzaly francouzské priority i vidění světa - a nedělají dost například v reformách školství, které je základem pro proměnu a sebevědomí tamních národů.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
