Polsko si říká o americké jaderné zbraně
Ke smůle všech se úkolu zhostil prezident Andrzej Duda
Čtete jeden z našich newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Máte z čeho vybírat. Silvie Lauder píše newsletter V pasti pohlaví, Markéta Plíhalová pak Jednotku intenzivní péče. Světovému dění se věnuje newsletter GARRIGUE, domácí politice newsletter PLAMÍNKOVÁ. Pomezí byznysu a politiku popisuje Sečteno, podtrženo, který připravuje Filip Zelenka.
„Nadešel čas, aby Američané rozmístili své jaderné zbraně i na polském území,“ oznámil světu, a tím pádem i samotným Američanům, polský prezident Andrzej Duda v rozhovoru s polskými novináři. Činovník, kterému za tři měsíce končí mandát, tak udělal razantní diplomatický krok, který vyvolal silnou odezvu i kritiku – především proto, že nebyl příliš diplomatický.
O samotnou podstatu věci nejde. Polsko spojenecké jaderné zbraně na svém území chce, a chce je dlouhodobě. Menší země si někdy musejí projít podobnou debatou. Chceme u sebe mít zařízení značného vojenského významu? Jistým způsobem to bezpečnost zvyšuje (zaútočit na někoho, kdo je, byť zprostředkovaně, vyzbrojen třeba právě jadernou bombou, je k rozmyšlení), a zároveň jistým způsobem snižuje (taková země se stává přednostním cílem). Češi takto hovořili o radaru a výsledkem bylo jeho odmítnutí. Poláci mají jasno – cokoli, co může odstrašit Rusy od útoku, je dobré.
Otázka, na kterou zná odpověď jen prezident Duda, zní, proč se k takto delikátní věci rozhodl promluvit v rutinním novinovém rozhovoru. Není to překvapivé. Andrzej Duda se za deset let svého prezidentství nenaučil diplomacii a s pravidelností dělá v tomto oboru zásadní chyby. Jel na oslavu narozenin Miloše Zemana a pak se divil, s kým vším tam sedí. Uspěchal setkání s Donaldem Trumpem a svou zemi ponížil tím, že ho Trump přijal v lobby, na konferenci, na pár minut. To jsou jen příklady z posledních měsíců.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
