Čím víc bláta, tím lepší imunita. Ve finských školkách ve jménu zdraví bují divoké zahrady

Dítě patří na špinavý dvorek, sdělila mi sestřička v ordinaci pediatričky na první kontrole po dceřině narození. Dvorek sice nevlastním, čistý ani špinavý, ale bylo uklidňující tohle slyšet ve chvíli, kdy jsem v náruči neobratně držela křehkého pětidenního novorozence a přemýšlela, jak velkou míru čistoty mu zajistit. A v dceřině batolecím období jsem si na tuhle větu vzpomněla pokaždé, když si do pusy nacpala hrst písku nebo ochutnávala klacíky a kamení. 

Ve Finsku nepřekvapivě začali tyhle staronové poučky aplikovat systematicky. V posledních pár letech začali „špinavé dvorky“ budovat v místních školkách – a jak popisuje britský deník The Guardian, změna začíná nést ovoce. Celkem milion eur před dvěma lety dostalo 43 školek po celé zemi na to, aby své zahrady nechaly zarůst a „zdivočet“ a děti tak vystavily bakteriím a houbám, které se běžně vyskytují v přírodě. 

Výzkumníci z vládního Institutu přírodních zdrojů a z univerzity v Tampere připomínají slova české sestřičky: tedy že zdravotních potíží, jako jsou alergie a autoimunitní onemocnění, v urbanizovaném světě přibývá, a současně jsou lidé čím dál méně v kontaktu s přírodou. Navazují tak na předchozí studie, podle nichž k vývoji zdravého imunitního systému přispívá, když je dítě vystaveno těm správným mikrobům. 

A vyrazili to prověřit přímo do školek. Finské děti si v nich hrají s větvičkami, mechem a nejrůznějšími rostlinami, hledají brouky, „pečou“ dorty z bláta nebo se starají o kompost a pěstují vlastní zeleninu. Studie zahrnuje také kontrolní skupinu školek, kde jsou namísto divočiny k dispozici gumové povrchy, klasická pískoviště a asfaltové či štěrkové cesty. Celkem se studie zúčastnilo 75 dětí ve věku tří až pěti let z deseti různých školek.