Prodej ruského dluhu
V roce 2001 se vláda Miloše Zemana rozhodla prodat stomiliardový dluh Ruska u České republiky z časů komunismu. Bez výběrového řízení si vybrala společnost Falkon Capital, jejíž prezidentem byl Jozef Čimbora. Falkon měl za dluh zaplatit české vládě 20 miliard korun a bylo na firmě, s jakým ziskem se vypořádá s Moskvou.
Dodnes není jasné, kde Falkon vzal peníze na koupi gigantického dluhu. Moskva následně uvolnila na umoření dluhu v přepočtu přes 50 miliard korun. Nevíme ani, proč Zemanova vláda pohledávku prodala za pouhou pětinu, když běžná cena dluhu na evropských trzích byla 60 % a kde se ztratilo 30 miliard uvolněných ruskou vládou nad českou cenou dluhu. Policie se vyšetřováním dluhu vůbec nezabývala a české ministerstvo financí dodnes – přes rozhodnutí soudu z roku 2006 – nezveřejnilo smlouvy, na jejichž základě byl dluh prodán.
„Úředníci jednoho státu nemohou uplácet úředníky jiného státu, a tak si na to vezmou soukromou firmu. Ta nakonec „odmění“ všechny.“ (novináři iDNES.cz: Kubík, Slonková, 29. 6. 2001).
Problémem řady státních transakcí je neprůhlednost, obcházení výběrových řízení, velké provize a využívání soukromých zprostředkovatelských firem, jejichž zájmy jsou veřejnosti neznámé.
foto: Petr Kubín, Karel Cudlín
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
V burce i do nemocnice
Tři zprávy ze světa patriarchátu
Každé varhany mají svou osobnost
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.
