V čem je nebezpečné Trumpovo nostalgické snění o stažení se ze světa

Pokud nějaké heslo vystihuje novou strategii národní bezpečnosti Trumpovy vlády, je takhle jednoduché: Udělejme z Ameriky opět regionální mocnost. Na začátku dokument cupuje desítky let americké zahraniční politiky, která viděla Spojené státy jako globálního hegemona, jenž pečuje o své zájmy všude po světě, prosazuje globalismus, vítá globální instituce a také nese globální břemena.

Místo toho se nám teď tvrdí, že Spojené státy by měly svoje zájmy definovat mnohem úžeji. Ačkoli strategie zmiňuje pár zájmových bodů v Evropě a Asii, tvrdí, že základ americké politiky by měl ležet v jejím sousedství, na západní polokouli, kde se odvolává na Monroeovu doktrínu a „Trumpův dodatek“ – který zní velmi podobně jako dodatek oznámený prezidentem Theodorem Rooseveltem. Marco Rubio nedávno vysvětlil, že „Amerika na prvním místě“ znamená věnovat pozornost především regionu, ve kterém žijeme.

To všechno zní logicky, ale logické to není. USA jsou nejmocnější země v dějinách a jejich moc se v posledních třech desetiletích ještě zvýšila, protože jejich firmy a technologie dominují celému světu. Nemůžou se omezovat jen na to, co se děje v jejich bezprostředním sousedství, aniž by to mělo ohromné důsledky jak pro ně samé, tak pro celý svět.

Je důležité pochopit dobu, kdy prezident James Monroe v roce 1823 vyhlásil svou stejnojmennou doktrínu. USA byly malá zemědělská republika s přibližně 10 miliony obyvatel a 24 státy, většinou na východ od řeky Mississippi. Jejich podíl na globálním HDP činil 2,6 procenta, což je asi desetina dnešního podílu. Měly tak malé ozbrojené síly, že se neřadily mezi patnáct nejvýznamnějších zemí světa, co se počtu vojáků týče.