Ani úspěšné tažení populistů nezastaví příběh sudetoněmeckého smíření

Nápad na uspořádání Sudetoněmeckého dne na českém území, jenž by ještě před pár lety zněl jako sci-fi, se v květnovém Brně právě přetavuje do reality. Když byla tato historická událost na podzim oznámena, napsal jsem v komentáři následující věty: „Je dobře možné, že se kvůli tomu někdo z tuzemských politiků pokusí zahrát na protiněmecké struny. Podprahové obavy ze sudetských Němců systematicky živili bývalí prezidenti Klaus a Zeman, kteří mají své obdivovatele i ve vznikající vládě. Ale i pokud se to stane, nemělo by to zakrýt velký, probíhající příběh smíření.“

Bohužel je třeba uznat, že nacionalistům zprava i zleva se teď podařilo tento příběh na pár týdnů zakrýt. Okamura, Rajchl a spol. i díky mocným sociálním sítím a algoritmům, které podporují jejich zlobu a zášť, rozšířili do společnosti podezření vůči pohnutkám sudetských Němců a nenávist proti jejich zástupcům. Řešíme tedy tolikrát ohrané konflikty či Benešovy dekrety, o kterých sám předák sudetských Němců Bernd Posselt už roky nemluví – namísto toho, abychom se dozvídali něco nového a zajímavého. A že je těch nepopsaných a důležitých příběhů česko-německého života spousta (některé najdete v této sérii Respektu).

Čeští nacionální populisté ze setkání založeném na smíření a překonání traumat minulosti vyrobili novou frontu své kulturní války. A přesvědčili zřejmě i občany, kteří by bez této politické kampaně konání brněnského setkání možná ani nezaznamenali. Podle průzkumu agentury Median pro Radiožurnál více než polovina lidí nepovažuje za správné, aby se Sudetoněmecký den v Brně konal. I ve věkové kategorii od 25 do 44 let je společnost rozdělena napůl; u starších už převažují odpůrci. Možná mohl premiér Andrej Babiš protisudetskou kampaň utnout, ale ve strachu z přechodu části voličů k extremistům mlčel a přenechal jim arénu.