Tragédie po všech stránkách

Odhady počtu mrtvých po řádění cyklonu v Barmě a zemětřesení v Číně narůstají každým dnem. Vyspělá část světa se snaží dostat do postižených oblastí humanitární pomoc. Někde úspěšněji, někde už méně. Po několika týdnech se ale pozornost přesune na dlouhodobé důsledky těchto katastrof.

Podle čínského ministerstva zemědělství si zemětřesení v provincii Sečuan vyžádalo nejen tisíce lidských obětí, obrovské škody na majetku, ale také 12,5 milionu kusů domácího zvířectva většinou drůbeže. Zcela zničeny byly velké plochy zeleniny a zavlažovací systémy k pěstování rýže. V Barmě byly postiženy rozsáhlé oblasti pro pěstování rýže.

Maximálně dvě procenta

Přesto by se zničená úroda neměla projevit na celosvětové produkci. „Jistý vliv to mít může, hlavně na lokální úrovni. Celosvětově se ale očekává o pět až sedm procent vyšší produkce. Tyto katastrofy sníží úrodu maximálně o dvě procenta,“ uvedl pro Respekt.cz agrární analytik Petr Havel.

Podle některých odhadů by mohlo v Číně dojít ke zdražení potravin, kterých bude nedostatek. To by následně zvýšilo již tak vysokou inflaci, která se v současnosti pohybuje nad osmi procenty. Na dodávkách z Barmy je zase závislá Srí Lanka a Bangladéš. Místní vlády se tak obávají nedostatku rýže, která je pro jejich občany klíčovou surovinou.

Prezident Agrární komory Jan Veleba Respektu.cz prozradil, že se sdružení COPA (sdružení nevládních organizací EU) pravděpodobně chystá zaslat do postižených zemí potravinovou pomoc. „Můj názor je, že by se tam pomoc měla zaslat. Proberu to ještě s ministrem zemědělství Gandalovičem,“ sdělil.

Pro ekonomiku je to krátká epizoda

Na zemětřesení v Číně reagoval akciový trh. Čínský burzovní index Shanghai Composite se propadl během jednoho dne téměř o pět procent. Ekonomické podmínky se staly natolik nejistými, že se řada investorů rozhodla prozatím opustit trh. Na celou čínskou ekonomiku ale zemětřesení nebude mít příliš vliv. „Ekonomiky se z takových katastrof dostávají rychleji, než by se mohlo zdát,“ řekl Respektu.cz analytik ČSOB Tomáš Sedláček.

Podle Sedláčka například útoky z 11. září měly šestkrát menší vliv na ekonomiku než podvody amerických účetních firem. „HDP je v tomto ošemetná statistika. Měří to, co se za daný rok vyprodukuje,“ tvrdí Sedláček. Zbořené továrny, které nemohou nějakou dobu produkovat, tak na druhé straně kompenzuje výstavba spadlých staveb.

Vyspělé země se z podobných katastrof dostávají rychleji. „Čína buduje infrastrukturu obrovským tempem, a navíc je to velký stát. V Barmě to ale může mít dlouhodobý dopad, a následky cyklonu můžou řešit až pět let,“ dodal Sedláček.

Komodity podražily

S tím souhlasí i analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. „Navíc je zde krize komodit a krize potravin. A ani jedné to moc nepřidá,“ zdůraznil Michl. „Zasáhlo to například čínské státní firmy vlastníci doly. Světové ceny hliníku a niklu tak po zemětřesení vzrostly o desetinu,“ doplnil s tím, že pokud se podaří obnovit těžbu do měsíce, tak by se trhy měly uklidnit.

Odhady přímých materiálních škod po zemětřesení v Číně hovoří přibližně o 67 miliardách jüanů (přes 150 miliard korun). Cyklon v Barmě způsobil přibližně stejné škody. Částky ale pravděpodobně nebudou konečné.

S rostoucím propojováním trhů se bude čím dál častěji stávat, že takovéto lokální události ovlivní celosvětový trh. Například hurikán Katrina, který zasáhl v roce 2005 velké pobřežní oblasti Spojených států, zdražil benzín po celém světě o několik procent. Následně se zvýšily i pojistné sazby, protože americké pojišťovny přenesly část svých nákladů na nadnárodní zajišťovny. Tehdy šlo ale z hlediska materiálních škod o větší katastrofu. Odhaduje se, že škoda na majetku dosáhla v přepočtu dvou bilionů korun.