0:00
0:00
Externí hlasy6. 9. 20215 minut

Hana Lipovská není renomovanou ekonomkou

Nominující instituce by měly pečlivěji posuzovat kvality svých kandidátů

Jiří Novák
Hana Lipovská
Autor: Matěj Stránský

Česká veřejnost obvykle příznivě nahlíží na odborníky. Odborné instituce se často těší vyšší veřejné důvěře než ty politické. Bývá nám blízká představa “vlády odborníků”, přestože bychom těžko hledali důkazy, že ministři bez politické příslušnosti rozhodují lépe, než ti s ní.

V rámci deklarované odbornosti má pak výsadní postavení ekonomie. Označíme-li člověka za ekonoma, jeho kredibilita v očích veřejnosti obvykle výrazně vzroste. Proto není nikterak překvapivé, že Česká biskupská konference (ČBK) zdůvodňovala svou nominaci Hany Lipovské do Rady České televize tím, že jde o ekonomku. To ovšem neodpovídá poslání nominujících institucí.

↓ INZERCE

Zákon o České televizi (483/1991 Sb.) klade důraz na názorovou pestrost členů. Stanoví, že členové mají zastupovat “významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy”. Očekávalo by se tedy, že ČBK bude nominovat veřejně uznávanou autoritu na křesťanskou etiku spíše než někoho, o kom se domnívá, že je renomovaným ekonomem.

Zákon také vyžaduje nezávislost členů, kteří “nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v [r]adě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch”. Poslanecká sněmovna je povinna “člena [r]ady z funkce odvol[at] […] přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce”.

Navíc ekonomická erudice nikterak nezaručuje efektivní naplňování poslání rady. Z dvanácti bodů její působnosti v §8 se jen dva týkají hospodáření: schvalování rozpočtu a kontrola hospodárnosti financování. Posouzení těchto otázek je navíc vcelku prosté a nevyžaduje znalost ekonomických souvztažností. Ekonomové tedy nejsou pro členství v radě kvalifikovaní o nic lépe než kdokoli jiný.

Ještě důležitější však je, že Hana Lipovská respektovanou ekonomkou není. Do rady byla nominována ještě před obhajobou své disertační práce. Kvalitu této práce nelze ověřit, protože není k dispozici online. Na webu univerzity se objevuje pouze následující oznámení: “Závěrečná práce byla v souladu s § 47b zákona o vysokých školách skryta z důvodu překážky pro její zveřejnění do 25. 6. 2023.”Posudek vedoucího neobsahuje žádný slovní komentář a není podepsán.

Stejně tak publikace Hany Lipovské neprokazují její kompetenci. Odborná erudice se v ekonomii hodnotí především kvalitou vědeckých článků, protože jejich publikace vyžaduje zvládnutí náročného recenzního řízení v oborných časopisech.

Jak známo, knihu může napsat každý - a bez ohledu na kvalitu jejího obsahu ji může do sytosti sdílet bez obav, že to zakážou. Naproti tomu recenzní řízení představuje systém vnitřní kontroly kvality vědeckých výstupů, které je u prestižních časopisů velice náročné a vysoce výběrové. Trvá několik měsíců, někdy i let. Nejprestižnější časopisy obvykle nakonec přijmou k publikaci méně než deset procent nejlepších příspěvků.

Zvládnout takové recenzní řízení se podaří jen těm nejlepším. Proto je nespornou známkou odborné erudice. Úspěšná publikace v časopisech typu Nature nebo Science je vědeckým ekvivalentem sportovní nominace na olympiádu a po právu bývá oslavována v médiích.

V ekonomii se pro hodnocení kvality časopisů obvykle používá takzvaný “Academic Journal Guide” (AJG). Ten byl původně vytvořen jako nástroj pro rozdělování veřejných prostředků na výzkum ve Velké Británii. Postupem doby se však stal de facto standardem pro hodnocení kvality výzkumu na většině evropských škol ekonomického zaměření.

AJG obsahuje 336 ekonomických časopisů klasifikovaných do pěti kategorií. Hana Lipovská na své profilové stránce uvádí 11 článků publikovaných od roku 2013. Ani jeden z nich není v časopisech vedených v AJG. Pro srovnání, takto publikovaly v AJG časopisech ve stejném časovém období přední mladé české ekonomky: Zuzana Havránková 15 článků, Marie Hoerová 8 článků (z toho 3 v té nejvyšší kategorii), Julie Chytilová 8 článků (z toho 2 v té nejvyšší kategorii) a další 2 články v předních přírodovědných časopisech a Mariola Pytliková 6 článků.

Rozšíříme-li okruh časopisů na 695, jež v oboru “ekonomie” vede Web of Science, který zveřejňuje známý impakt faktor (IF), najdeme pouze jednu publikaci Hany Lipovské. Ta vychází z její diplomové práce a byla vydána v roce 2016 v časopise Politická ekonomie s IF 0.319.

Podobně, zaměříme-li se na alternativní žebříček SCImago čítající 677 ekonomických časopisů, najdeme v nich pouze dvě publikace Hany Lipovské v časopisech Politická ekonomie a Statistika. Oba časopisy jsou hodnoceny ve čtvrtém, nejméně prestižním kvartilu. Ostatní publikace se buď do žebříčku vůbec nedostaly nebo jsou vedeny v jiné kategorii a mohou tak být jen stěží vnímány jako známka ekonomické erudice.

Hana Lipovská tedy zjevně renomovanou ekonomkou není.

Je sympatické, že někteří členové ČBK včetně jejího předsedy olomouckého arcibiskupa Jana Graubneraplzeňského biskupa Tomáše Holuba veřejně uznali, že nominace Hany Lipovské byla chybou a že se od ní distancovali. Přesto takové chyby mají závažné společenské dopady, a je proto záhodno jim předcházet.

Pokud nominující instituce mají za to, že nejsou schopny ve všech směrech kvalifikovaně posoudit erudici svých nominantů, měly by si nechat zpracovat nezávislé posudky třeba odborníky na zahraničních univerzitách, u kterých lze předpokládat jak expertízu tak nestrannost. Pečlivější výběr nominovaných osobností pomůže radě naplnit její poslání a zároveň posílí společenskou prestiž nominujících institucí.

Autor působí na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Fareed Zakaria pro Respekt: Sledujeme novou kontrarevoluciZobrazit články