Univerzitní titul ztratil výlučnost, zaměstnání zaručí konkrétní dovednosti
Britský deník The Times upozornil, že tamní soukromé střední školy začínají ve zvýšené míře odklánět své absolventy od studia na univerzitách a začínají jim radit, ať místo všeobecných závěrečných zkoušek určených právě ke vstupu na univerzity absolvují testy s prakticky zaměřeným ekvivalentem a zamíří do praxe. Jedná se podle všeho o zásadní zlom v uvažování, neboť soukromé střední školy nejsou zrovna laciné a tradičně se od nich očekává příprava pro elitní vzdělání.
Důvody ke zlomu jsou v zásadě dva. Za prvé, univerzitní vzdělání ztratilo výlučnost. Na vysokých školách studuje tak velká část populačních ročníků, že titul sám se stává nicneříkajícím lejstrem. Standardy univerzitního vzdělání se ostatně právě kvůli zpřístupnění širokým masám snížily a běžný vysokoškolský titul tak ani pro budoucí zaměstnavatele není zárukou nadprůměrných schopností držitele.
K tomu se přidává fakt, že vysokoškolské vzdělání dávno není zadarmo, naopak, školné velmi rychle roste. Když se oba trendy protnou, stojí před branou univerzity po uši zadlužený absolvent, jemuž dosažené vzdělání dávno nezaručuje prestižní zaměstnání a nadprůměrný plat nutný k tomu, aby se z dluhů vysekal. Dlouho ražená teorie, že univerzitní titul téměř automaticky zaručuje lepší společenské i finanční postavení se začíná hroutit. A výchovní poradci začínají více rozlišovat studenty, kteří mají o univerzitní předměty skutečný zájem, a ty, kteří si titulem chtěli jenom vylepšit start na pracovním trhu.
Těm pak často radí, ať se mnohem dříve vrhnou do praxe, doplňují si nezbytné znalosti “za pochodu” podle toho, co skutečně pro svou profesi potřebují, a nezdržují se draze strávenými léty na univerzitách. V textu se několikrát opakuje, že jsme pravděpodobně svědky zrození nového trendu. A že třeba firmy jako Google dávají již delší dobu přednost konkrétním dovednostem a schopnostem uchazečů o zaměstnání před univerzitním titulem. Potřebné znalosti si pak zaměstnanci doplňují právě v praxi.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
