Podíváme se na to. Jak uctivý Zuckerberg proplul senátním slyšením

Okamžik to byl v mnoha směrech výjimečný. Třeba tím, že jsme Marka Zuckerberga vůbec poprvé viděli v obleku - tmavomodrém s kravatou ve firemních barvách. Ale vážně. Zakladatel největší sociální sítě světa vůbec poprvé vystoupil za mimořádné pozornosti médií v americkém parlamentu. Téměř pět hodin odpovídal na otázky čtyřiceti členů dvou senátních výborů, hospodářského a právního.

Podle deníku The New York Times se šéf Facebooku zjevně pečlivě připravil a působil „klidným a uctivým dojmem“. Senátoři se jej ptali na konkrétní skandály poslední doby, zejména na zneužití osobních dat desítek milionů uživatelů poradenskou firmou Cambridge Analytica a na ruské zasahování do prezidentských voleb, případně na obecnější otázky týkající se regulace sociálních sítí. S uctivým vystupováním korespondovala i Zuckerbergova omluva za chyby, které jeho firma učinila.

Názory se nicméně rozcházejí v tom, jak ostré a fundované otázky politiků a političek byly - a tedy také v tom, zda slyšení vůbec k něčemu bylo. Technologické magazíny přišly se seznamem dotazů, které měly zaznít, ale nezazněly, a třeba britský deník The Guardian v komentáři napsal, že Zuckerberg mezi „nemožnými“ otázkami politiků v klidu „proplul“. To bylo částečně způsobeno i formátem slyšení. Každý z politiků měl vyhrazených pět minut. Někteří do vymezeného času natlačili více dotazů a Zuckerberg pak měl možnost odpovědět, na co chtěl. Magazín Wired do mozaiky doplňuje, že Zuckerbergova nejčastější odpověď zněla, že jeho tým se na věc podívá a politikům požadované informace dodá dodatečně.

Univerzální pochvalu si nicméně vysloužila kalifornská senátorka Kamala Harris, jejíž jméno se vynořilo mezi možnými kandidáty demokratů pro příští prezidentské volby a která se ptala úderně a k věci. Ve věci  Cambridge Analytica se tak třeba zeptala, zda se vedení Facebooku rozhodlo uživatele neinformovat o úniku informací, když o tom, že firma má k dispozici data desítek milionů uživatelů, se dověděli už v roce 2015. Zuckerberg nepřiznal, že šlo o vědomé rozhodnutí, nicméně řekl, že byla chyba uživatele neinformovat.

Na straně druhé NYT přiznávají, že úterní grilování představuje významný posun ve vztahu amerických politických elit k technologickým firmám. Zatímco na Wall Street a dalších výdělečná odvětví Washington dlouhodobě přísně dohlíží, u mladých (kdysi) cool firem ze západního pobřeží fungovali politici dlouho spíše coby jejich „roztleskávačky“ než „hlídací psi“ a považovali je za politické spojence.

Kladně Zuckerbergův výkon zhodnotily „trhy“. V bezprostřední reakci hodnota akcií firmy, která se po skandálu s Cambridge Analytica prudce propadla, nabrala opačný směr. Zda si firma růst udrží, se rozhodně na dalším slyšení, které se koná už ve středu.