Testovací fiasko. Jak se ptát ve školách citlivě na data, která potřebujeme znát

Data k českému školství téměř nikdy nevyznívají příliš pozitivně. Psychický stav žáků se zhoršuje, do školy se těší sotva každý desátý a socioekonomické rozdíly mezi dětmi se nedaří stírat – dosažené vzdělání se „dědí“ po rodičích v mnohem vyšší míře než v jiných zemích. Abychom mohli hledat účinná řešení těchto problémů, potřebovali bychom toho podle odborníků o žácích i jejich zázemí vědět víc. Jenže nejnovější státní pokus získat tyto informace skončil pobouřením rodičů a fiaskem.

Ještě větším selháním by však bylo od sběru těchto informací pro jistotu upustit. „Stát by je měl mít k dispozici, aby mohl školství efektivně řídit,“ říká datový analytik z PAQ Research Jiří Münich. Souhlasí i programový ředitel společnosti EDUin Jan Vöröš Mušuta: „V Česku to platí obzvlášť, naše školy nefungují jako sociální výtah a děti ze sociálně slabšího prostředí tu nedosahují takových výsledků jako v Polsku nebo Estonsku.“

Pobouření vyvolal fakt, že k testům z češtiny a matematiky, které měly ve všech pátých a devátých třídách povinně proběhnout mezi 11. květnem a 5. červnem, připojila Česká školní inspekce dotazy na rodinné poměry a duševní pohodu žáků. Zaskočilo to nejen děti, ale i rodiče a učitele. Otázky jim přišly nešťastně formulované, příliš osobní a citlivé. Navíc testování na některých školách provázely technické problémy.  

Kritika byla natolik silná, že ministr školství Robert Plaga (za ANO) začátkem týdne akci předčasně ukončil. Označil za zásadní selhání, že inspekce málo komunikovala svoje záměry předem. „Pokud má být dotazníkové šetření relevantní a ku prospěchu našich dětí, není možné, aby o tom školy nebyly dostatečně informovány – aby nebylo vysvětleno, proč se daná data sbírají, a zákonní zástupci tuto informaci neměli dopředu,“ uvedl ministr.