Neřešitelný Afghánistán
Události posledních dnů znovu ukazují, že západní mise v Afghánistánu se dostává do slepé uličky
Podle listu The New York Times se řada západních diplomatů v Afghánistánu shoduje v tom, že místní prezidentské volby byly zfalšované. Předběžné výsledky napovídajíí, že zatím vede dosavadní prezident Karzáí, který pravděpodobně už v prvním kole získá potřebných 50% hlasů. Diplomaté ale zároveň odhadují, že možná až 15% volebních místností existovalo pouze „na papíře“ – nikdy nebyly otevřeny, nikdo v nich ve skutečnosti nevolil. Nicméně z nich ke sčítací komisi proudí tisíce hlasů právě pro Karzáího. V některých provinciích se tak může stát, že počet hlasů pro stávajícího prezidenta převýší počet registrovaných voličů. The New York Times v této souvislosti cituje i opoziční kandidáty a provinční lídry, kteří se shodují v jednom: lidé budou nové vládě věřit ještě méně než dosud a budou ve větší míře přecházet na stranu Talibanu.
Informace o falšování voleb přichází jen pár dnů poté, kdy americký nálet zabil téměř sto lidí, mezi nimi pravděpodobně mnoho civilistů i dětí. Nálet byl namířen proti Talibancům, kteří se zmocnili několika cisteren s palivem. Nicméně jsou to právě nálety, při nichž umírají civilisté, které proti spojencům obracejí stále více místních lidí. Velení NATO si je problémů samozřejmě vědomo, ale tvrdí, že najít úspěšnější strategii zatím není možné především kvůli nedostatku vojáků.
Za této situace vypadá jako nadějná, ale zároveň trochu utopická iniciativa Německa, Francie a Velké Británie, aby se ještě letos konala konference OSN o Afghánistánu, která by měla „Afghánce povzbudit k převzetí odpovědnosti za vlastní zemi“. Realisticky vzato totiž dnes situace vypadá spíš tak, že spojenci buď vyšlou do Afghánistánu další jednotky a budou u moci držet zkorumpovanou Karzáího vládu jako alternativu naprostému chaosu. Nebo rezignují a postupně budou území vyklízet.
Ani jedna z těch možností nevypadá jako úspěch. Ani pro Afghánce ani pro spojence.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
