Summit ve Versailles: Čeká Evropu první střet od začátku invaze? 

Lídři členských států EU se ve čtvrtek scházejí ve Versailles k další debatě o postupu proti Rusku po jeho invazi na Ukrajinu. Není to možná nejlepší místo: v tomto paláci uzavřený versailleský mír z roku 1919 ukončil první světovou válku, ale nastolil v Evropě takové podmínky, že kontinent záhy zamířil ke druhému, ještě ničivějšímu konfliktu. Snad ale „duch Versailles“ diskusi neovlivní.

Debata se bude týkat budoucnosti evropské obrany a postupného odstřižení EU od ruských nerostných surovin. Klíčová - a ještě před dvěma týdny nepředstavitelná - věta v chystané Versailleské deklaraci, jejíž neoficiální verzi má Respekt k dispozici, zní: „Shodli jsme se, že se postupně zbavíme naší závislosti („phase out”) na dovozu ruského plynu, ropy a uhlí.”

Evropská komise v úterý představila konkrétní plán, který by kombinací úspor energií, větším využitím obnovitelných zdrojů a dodávkami plynu od jiných zemí měl ještě letos vést ke snížení odběru toho ruského až o dvě třetiny. Právě kvůli němu se však mezi evropskými státy objevil první vážnější rozkol od počátku ruské invaze na Ukrajinu.

Do Versailles přijíždějí s úvodním „ne“ odchodu od ruského plynu německý kancléř Olaf Scholz, jehož země odebírá většinu zmíněných surovin právě od Ruska, a také nizozemský Mark Rutte. Ten řekl, že „odříznutí našich dodávek ropy a plynu z Ruska teď není možné, protože ty dodávky prostě potřebujeme”.

Na území Holandska stojí jeden z největších zásobníků Gazpromu v EU a státní ruská firma drží akcie v tamní distribuční společnosti plynu pro obce a úřady. Rutteho vláda měla také podle původních plánů z doby před invazí ukončit letos těžbu vlastního plynu v Groningenu na severu země - kvůli častým lokálním zemětřesením spojeným s důlní činností. Tohle všechno zřejmě ovlivnilo Rutteho postoj, ačkoli Nizozemí je na ruském plynu méně závislé než jiné země EU.

Rutte, stejně jako Scholz, oponuje i Macronově návrhu na společnou evropskou půjčku II. Francouzi chtějí, aby se EU jako celek zadlužila kvůli potřebě investic do vlastní obrany a podobně jako po covidové pandemii nechala Evropskou komisi půjčit si řádově několik set miliard eur na kapitálových trzích. Po covidu si EU tímhle způsobem půjčila 750 miliard. Scholz a Rutte však tvrdí, že to není potřeba, protože peněz je údajně dost.

Je tak možné, že Evropu ve čtvrtek večer čeká první vážnější střet od ruské invaze. Řada lídrů chce ve Versailles tlačit přesně opačným směrem: na co nejrychlejší odstřižení od ruského plynu, za který evropské země posílají do Moskvy i teď, v průběhu války, téměř 700 milionů eur denně, a na to, aby se Evropa konečně vyzbrojila.

Součástí debaty ve Versailles bude ještě jeden konfliktní bod: žádost Ukrajiny o členství v EU. Statečný odpor Ukrajinců proti Rusku a umná Zelenského komunikace se spojenci změnily vnímání Ukrajiny v hlavách řady západních politiků - považují ji za součást evropského světa, zatímco do invaze Kyjev řadily většinově k ruskému okruhu.

Zatím se to ale nepropisuje do podpory Ukrajiny stát se jednoho dne členem EU. V návrhu Versailleské deklarace je „evropské aspiraci“ Ukrajiny věnovaný jeden odstavec, který nepřekračuje formalistický, úřední přístup k věci. Státy EU v něm berou na vědomí ukrajinskou žádost o členství podepsanou Volodymyrem Zelenským 28. února tohoto roku, ale nic k němu neříkají. Nejdál, kam se společná podpora lídrů EU dostala, je konstatování, že Ukrajina „patří do evropské rodiny”. Stejnou větu slýchá Ukrajina od EU několik posledních let.

Zejména středo a východoevropští politici jedou do Versailles s ambicí, že by Ukrajina měla dostat konkrétnější příslib od EU. Český premiér Petr Fiala chce na summitu podle mandátu, do kterého Respekt nahlédl, říct, že povinností Evropy je „nezklamat ukrajinský lid.“ „Musíme udělat symbolický krok. Podporuji co nejrychlejší udělení statusu kandidátské země pro Ukrajinu,” chystá se říct Fiala.

Nizozemí, Belgie a Švédsko na začátku týdne při debatě o stejné věci mezi unijními velvyslanci v Bruselu argumentovaly opačným směrem. Podle zápisů z jednání diplomatů vyzvaly „zvážit jiné možnosti vyjádření solidarity a politické a morální podpory, než je rychlé členství v EU”, protože „proces musí probíhat v rámci platných pravidel“. Zemí s tímto přístupem byla před summitem ve Versailles většina.