0:00
0:00
Zkumavka1. 9. 20114 minuty

Viry proti rakovině

Astronaut

Mozkový nádor zvaný glioblastom patří k nejnebezpečnějším druhům rakoviny. V průměru na něj umírají pacienti zhruba po roce od diagnózy. Lze jej chirurgicky odstranit, obvykle se však vrací a do pěti let usmrtí až 97 % lidí, které postihne.

Vědci v Německém středisku pro výzkum rakoviny (Deutsches Krebsforschungszentrum, DKFZ) v Heidelbergu chtějí vyzkoušet novou převratnou metodu léčby: zničit nádor pomocí virů. Většina laboratorních potkanů trpících glioblastem se vyléčila poté, co jim vědci vstříkli do organismu určitý druh virů, tzv. parvoviry H1. Nyní proto v Heidelbergu plánují zkoušky s lidskými dobrovolníky, první klinické testy tohoto druhu na světě. Respekt o nich hovořil s profesorem Jeanem Rommelaerem, který je připravuje.

↓ INZERCE
Jean Rommelaere
Autor: Respekt
Jean Rommelaere
Jean Rommelaere Autor: Respekt

Kolik pacientů se klinických zkoušek zúčastní?

Bude to 18 pacientů rozdělených na dvě skupiny. Jedna obdrží virus intravenózně, do žil, druhá přímo do buněk nádoru. Oběma skupinám budou viry nakonec vstříknuty také do dutiny, která zůstane po chirurgickém vyjmutí nádoru.

Podrobí se nemocní také standardní radioterapii a chemoterapii?

Už se standardní léčbě podrobili, ale nádory jsou vůči ní odolné, začaly růst znovu. Tito pacienti jsou v beznadějné situaci, potřebují inovativní léčbu. Je to jejich poslední šance, kontext studie je pochopitelně velmi smutný.

Kdy přesně klinické zkoušky začnou?

Je to dlouhý proces. V únoru jsme předložili stovky stran dokumentů státnímu orgánu, který testy povoluje. Je jím Ústav Paula Ehrlicha. Přišly zpět s řadou otázek, které se týkaly například toxikologie. Odpovědi jsme odeslali koncem července a ústav může chtít ještě upřesnění. V nejlepším případě začnou zkoušky začátkem podzimu.

Co si od nové metody slibujete? Bude pomocí ní možné glioblastom úplně vyléčit?

Jistě že v to doufáme. Účelem první fáze klinických zkoušek však není zjišťovat efektivitu léčby, ale pouze to, zda neškodí. Proto musíme používat pouze dávky viru nižší než optimální. To je požadavek regulačního orgánu. Neočekáváme tedy, že spatříme stejně silný účinek, jaký jsme registrovali u zvířat. Snad ale přesto zaznamenáme jisté známky zlepšení: prodloužení života, prodloužení doby, za kterou se nádor po operaci vrátí, snad i imunologickou odpověď vůči nádoru.

V dalších fázích klinických zkoušek pak nasadíme vyšší, optimální dávky viru. Doufáme, že pak nádor úplně zmizí. Otázka je, zda toho dosáhneme rovnou, nebo zda budeme muset kombinovat viry s dalšími metodami léčby, s určitými látkami, které účinek virů zesilují. Existují biologické látky, které dokážou virus nebo imunitní systém povzbudit. Když se podíváte na jiné příklady léčby pomocí virů, vidíte, že nejúspěšnější je terapie právě tam, kde dochází ke kombinaci s dalšími metodami.

Zůstávají potkani, na nichž se metoda před více než dvěma lety zkoušela, zdraví?

Ano, jsou vyléčeni, nádor se nevrátil. Zřejmě došlo k imunologické reakci a oni jsou proti nádoru nějakým způsobem očkovaní.

Jak dlouho budou zkoušky s lidskými dobrovolníky celkem trvat?

První fáze testů, kdy ještě nebudeme zkoumat účinnost, budou vyhodnoceny v roce 2013. Čas, který si případné schválení léku poté ještě vyžádá, nelze odhadnout. Bude však ještě podstatně delší než první období, protože další fáze zkoušek musejí zahrnovat více pacientů a jejich náhodné rozdělení do skupin.

Proč se virus množí pouze v nádorových buňkách?

To je trochu přehnané tvrzení, on zřejmě využívá i normální buňky, protože když jím nakazíte zvíře, zůstává poté v jeho organismu. Musí existovat zásobárna normálních buněk, v nichž se virus může rozmnožovat a přežívat. Ale děje se to na velmi nízké úrovni a bez příznaků onemocnění. A zároveň virus skutečně dává přednost některým rakovinným buňkám, v nichž se množí ve velké míře.

A víme proč?

Zkoumali jsme to a existují dva důvody: v nádorových buňkách dochází k tvorbě látek, které virus k rozmnožování potřebuje. Zároveň dovedou nádorové buňky potlačit imunitní obranu; v normální buňce vstupuje do hry obranný mechanismus, který viru brání, aby buňku zničil. Ten je v nádorové buňce potlačen. Prostředí nádorové buňky je tedy pro rozmnožování viru zvlášť vhodné. A buňka nakonec umírá proto, že při množení viru vznikají toxické bílkoviny, které ji zabijí.

Další informace o léčbě zhoubných mozkových nádorů najdete v pondělním Respektu.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Babiš + Okamura = vláda?Zobrazit články