Z kraje

Na Moravě právě startuje jeden z největších muzejních projektů v dějinách Česka. Ještě před několika dny přitom osud Středoevropského fóra, které podporují vlády několika zemí, závisel na hlasování olomouckých zastupitelů a vůli jednoho místního podnikatele.

V Dobré Vodě u Toužimi v posledních letech moc turistů neviděli. Místo dodnes navenek ovládá zmar známý z mnoha míst někdejších Sudet: většina chalup je opuštěných a těm obydleným vévodí rozbitá bytovka, kde živoří problémoví nájemníci z celého okolí. Ten obraz se má ale letos změnit k lepšímu. A právě místní děti mají hrát v přeměně jednu z hlavních rolí.

Mezi chatkami bude už brzy živo. Do zahrádkářské kolonie na pražské Ořechovce se začnou scházet lidé, začne se sít a rýt. Může to být ovšem jedna z posledních sezon, městská část Praha 6 má v plánu osady na svém území zrušit.

V pohraničí je to dosud běžná realita. Na české straně bydlí pacienti, kteří mají daleko do „své“ nemocnice nebo jim to tam prostě nevyhovuje. Přestože na německé straně je špitál, který potřebuje klienty, cesta do něj bývá zapeklitá. Obě strany mají smůlu – pojišťovny dovolují ošetření v zahraničí pouze v nouzovém případě.

Na jaře bude vše hotovo a v Česku vznikne první útulek pro týraná hospodářská zvířata. Zatím to je tady rarita, ale zřejmě začnou vznikat další. Až dosud totiž nebylo jasné, kdo se má o hospodářská zvířata odebraná majitelům kvůli týrání postarat.

V Krkonoších by se mohlo postavit dalších 31 lanovek a sjezdovek. Tento výsledek expertní komise Správy Krkonošského národního parku všechny překvapil.

Stojíme v Českých Velenicích jen pár metrů od státní hranice a obří stroje právě obsluhují místní příhraniční chloubu: elektrárnu na biomasu.

Tady si s ženskými kvótami v politice hlavu nelámou. Ve vsi s exotickým názvem Otmíče se od ledna mohou pochlubit raritou: všech pět zastupitelů má příjmení s koncovkou -ová. Osud stopadesátihlavé vesnice na Berounsku vzaly ženy do svých rukou poté, co muži na správu tamních věci veřejných úplně rezignovali.

Ve Velkém Oseku neplánují jen tak nějaký plácek zakrytý vlnitým plechem. Do haly nazvané Národní bruslařský stadion se má vejít devět tisíc diváků, vedle rychlobruslařské dráhy se plánují i dvě hokejová hřiště.

Před dvaadvaceti lety se prý v téhle malé vsi na Vysočině zastavil život. Zlom do Víru u Žďárských vrchů přinesl fakt, že nedaleká přehrada získala status nádrže s pitnou vodou. Zákaz koupání, rybolovu i vyjížděk na lodičkách odradil turisty a sebral energii všem, kdo z nich mohli žít. Letošní mrazy ale možná něco otáčejí. Skupina deseti místních horolezců „postavila“ na okraji Víru čtyřicetimetrový ledopád.

Účelnost a krása v jednom. Tak vidí vlakové nádraží v Ústí nad Orlicí 13 700 Čechů i cizinců, jež podepsali petici proti jeho demolici. Úřady to zatím vidí jinak. Budova stojí v cestě vysokorychlostnímu koridoru a její památková ochrana by šla proti veřejnému zájmu, říká ministerstvo kultury

Na rakvických vinicích mrzne až praští. Scvrklé hrozny pokryté jinovatkou už dávno ztratily podzimní plnost a barvu. Přesto si místní vinaři mnou ruce a s napětím čekají, kdy teplota klesne na –7 stupňů Celsia. Právě ta je totiž zákonnou hranicí pro sběr hroznů na výrobu českého ledového vína.

V severočeských Teplicích patnáct studentů zdejšího gymnázia buduje lešení, které začne už za několik měsíců sloužit restaurátorům. Studenti si bývalou církevní stavbu patřící dnes k budově gymnázia vzali na starost už před čtyřmi lety. Za tu dobu sehnali peníze na opravu podlah a teď připravují to nejdůležitější: obnovu vzácných maleb na stěnách kaple.

I v České republice už má boj proti domácímu násilí za sebou přelomový bod. Stal se jím na začátku loňského roku zákon, který umožňuje policistům jednoduše vykázat násilníka na deset dní z domu. V Brně jsou ale ještě o kousek dál.

Radnice ve středočeských Poděbradech má za sebou kuriózní zemětřesení. Na konci října tady na protest proti vedení města složilo mandát všech dvanáct opozičních zastupitelů.

Jsme v Zahradě u smrku v Králově Poli, kterou Brňané s pýchou označují jako první veřejnou zahradu v České republice.

Tunel pod vyšehradskou skálou je kvůli opravám zavřený a kromě velké okliky zbývá jediná cesta – speciálně vypravenou lodí, která pendluje po Vltavě.

Bývalý povrchový důl Ležáky nedaleko severočeského Mostu. Ještě nedávno se tu těžilo, teď sedmdesátimetrovou díru do země postupně zaplavuje voda. Za tři roky tu má podle rekultivačních plánů, posvěcených letos na jaře českou vládou, vzniknout obrovské jezero. A voda prý přinese do kraje zářnou budoucnost.

Ministerstvo životního prostředí uvažuje o tom, že v okolí Karlovy Vsi na Křivoklátsku vyhlásí národní park, a místní teď trnou, co všechno jim úřady zakážou.

Je hezký a jeho chodbami prošly dějiny. Což o sobě paneláky v okolí říct nemohou. Přesto se na bývalý Učitelský ústav Marie Egemové šikuje zkáza. Bude-li dokonána, zchudne nejen Kladno.

Několik aktivistů z ekologického sdružení Beskydčan podalo žalobu na stavební povolení pro železniční vlečku. Ekologové tvrdí, že úřady nesplnily všechny závazné stavební předpisy. Hyundai tvrdí opak a ze sporu, který se táhne už téměř rok, se teď stává drama.

Stačila jedna schůze a v Braňanech propuklo zděšení. Loni v únoru se lidé z této podkrušnohorské obce, sevřené ze severu velkodolem Bílina, sešli v obecním kulturním domě na poradě, za jakých podmínek schválí těžařům plány na další léta.

Po povodních v roce 1997, kdy Bečva v obci Troubky zabila devět lidí, to vypadalo, že protipovodňová ochrana obcí podél řeky je otázkou jednoho dvou let. Potom se však protipovodňové plány zadrhly kvůli nejasnostem, jak velké vodě vlastně bránit.

Vinaři jako každoročně varují konzumenty svého moku, že pokud se do sklizně zapojí lačná hejna špačků, může celý byznys ještě zplakat nad výdělkem. Od poloviny srpna je proto povolen na Břeclavsku, Hodonínsku a ve Velkých Bojanovicích odstřel těchto stěhovavých ptáků.

Sehnat pro dítě místo v mateřské školce může být v Česku nadlidský výkon. Oficiálními zřizovateli školek jsou obce, ale ty se do tohoto nevýnosného – a složitého – byznysu často příliš nehrnou. O to víc překvapí zpráva o místě, kde by sice radnice ráda novou školku zřídila, ale občané jsou proti.

Spor, který se vleče už přes pět let podle všeho nyní vstupuje do závěrečné fáze. Teprve na jejím konci bude jasné, zda chráněnou oblast protne těsně pod zříceninou hradu Trosky nová dálnice.

Po Praze se o tom šuškalo už dlouho. Přesto ta zpráva, načasovaná do klidu srpnových dovolených, způsobila bouři. Radní města rozhodli, že koleje vedoucí na Masarykovo nádraží časem zmizí ze zemského povrchu a místo nich tu vyroste bulvár do Karlína, nákupní centra, kanceláře, byty a prý i park.

Vracet se má celkem 365 hektarů někdejšího polského území, které Češi získali za komunismu kvůli „napřímení a snazší kontrole hranice“. Z Třebomi se teď ozývá zatím nejsilnější hlas: při státnických gestech nikdo nebral ohled na názor lidí, kteří na sporné půdě žijí.