Síla vesmírná

Společnost, která právě míří pod stromy, schované mezi dvěma brněnskými paneláky, není zrovna ideálem uniformity. Průchodem proudí matky s dětmi, babičky, mladí batůžkáři i pár bílých límečků. Všichni usedají na jednoduché dřevěné lavice a za chvíli se na trávě mezi trsy květin pustí do cvičení. Je podzim, místní radnice odstartovala další ročník populární série přednášek, cvičení a pochodů, nazvané Brněnské dny pro zdraví, ale na dnešní ranní seanci je důležité především místo. Jsme v Zahradě u smrku v Králově Poli, kterou Brňané s pýchou označují jako první veřejnou zahradu v České republice.

Obyvatelé mnoha jiných měst namítnou, že tohle znají taky, ale to nic nemění na tom, že „u smrku“ se podařilo proměnit jeden nevábný městský dvůr v půvabné místo a otevřít ho pro každého, kdo má zájem sem přijít.

Pokácíme to

Mezi větvemi rozložitého smrku probleskují sluneční paprsky a ozařují červené psí víno i oranžové lampionky mochyně. „Podívejte se,“ volá štíhlá šedesátnice a radostně spráskne ruce. „Dnes je tak božsky krásně, že jsou tu vidět tatvy!“ říká v narážce na tajemné – a mnohým návštěvníkům neviditelné – vesmírné síly.

Je to Libuše Mičolová, zakladatelka zahrady a jednatelka občanského sdružení Zahrada u smrku. „Léta tady bylo rumiště. V šedesátých letech si lidé z…