Barbara Kingsolver nedávno zasadila svou moderní variaci na Dickensova Davida Copperfielda do současné Ameriky mimo privilegovaná centra a v románu Demon Copperhead ukázala svět závislostí, chudoby a systémového selhání. Afroameričan Percival Everett byl ve svém přístupu ke klasice ještě radikálnější. Ve své verzi Twainova románu Dobrodružství Huckleberryho Finna, který poměřuje proklamované hodnoty svobody s realitou plnou přetvářky, změnil úhel pohledu a děj nahlédl z perspektivy zotročeného černocha, jemuž se v originále shovívavě říká Jim.
Psaní je svoboda
Hlavní hrdinové i zápletky jsou zpočátku stejné jako u Twaina. Huck je naivní chlapec pod vlivem panovačného kamaráda Toma Sawyera a z civilizace uteče proto, že má strach z násilnického otce. Zhruba v téže době prchá i otrok Jim, kterého mají prodat do New Orleansu. A na společné cestě na voru po Mississippi narazí jak na dvě znepřátelené aristokratické rodiny, tak na podvodníky či bílé lovce otroků, které Huck odrazí skvěle fungující lží o neštovicích. Zůstávají i vedlejší bělošské postavy z vyšší střední třídy.
Zásadně jiný je však od první stránky sám Jim. Tady je to James, který líčí své osudy v první osobě – namísto Hucka užívajícího hovorový jazyk plný chyb. Je inteligentní, gramotný a mluví mnohem lepší angličtinou než jeho pánové, vše ale bedlivě skrývá. Dialekt spolu s nevědomostí a pověrčivostí pouze předstírá, aby se vyhnul potížím, protože ví, že se vyplatí „dát bělochům to, co chtějí“. Zároveň touží po svobodě pro sebe i pro manželku a dceru, které zde mají tváře i jména. A sám ji také pro všechny vybojuje – nedaruje mu ji ale výčitkami svědomí sužovaná majitelka jako v původním konci, který kritizoval mimo jiné Ernest Hemingway.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
