Evropanem na dálku
Debaty o evropské identitě se usadily na plichtě. Odpůrci EU jsou si jisti tím, že nikdy neposílí natolik, aby národní identity přestaly dominovat. Příznivci integrace zase doufají, že generace vyrůstající v propojené Evropě se jí časem doberou. Ti druzí zároveň stavějí na tom, že spolupráce v EU se může prohlubovat i bez společné identity, když jedna krize za druhou nutí EU nacházet upatlaná, ale společná řešení.
Na starém kontinentu nemá nikdo problém dát dohromady dlouhý seznam argumentů, proč jsou národní rozdíly nepřekonatelné. Ovšem na Novém Zélandu, kde se evropské kořeny míchají s Maory i s rychle rostoucím počtem lidí z Asie, to nezabírá.
Evropská schopnost přehlížet masivní společné základy a nekonečně rozmazávat drobné rozdíly předpokládá, že i ostatní se vyznají v našich mapách a historii. Je to ovšem podobné, jako bychom v Evropě čekali základní znalost o hranicích a vztazích na pomezí Indie, Číny a Nepálu. Vyloučené to není, ale pravděpodobné také ne. Přistěhovalci z Evropy tak mají na výběr, jestli v běžných konverzacích přilepit svou skotskou identitu k britské či českou k východoevropské. Postupnými kroky se z nás stávají Evropané prostě proto, že opakovaně vysvětlovat triviální rozdíly nikoho nebaví. To podstatné o našich kořenech si každý ze zbytku světa umí představit, když ví, že jsme přišli z Evropy.
Rozdíl v přízvuku Francouze či Slováka v angličtině rozliší i občasný návštěvník chorvatských pláží. Avšak pro Novozélanďana původem z Wairarapy, Kéraly či Kuang-tungu to zní tak nějak podobně, evropsky. Neplatí to jen o lidech a jazycích, ale třeba i všechna auta, jež nevypadají jako toyota, jsou prostě evropská bez ohledu na to, zda jsou od Volkswagenu, nebo Renaultu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
