Od loňského února je to tu trochu jiné. Místo kartonu s fotografií Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, před pěti lety po vraždě novináře a jeho snoubenky spontánně umístěné na zeď domu, ke které čtyři roky lidé chodili zapalovat svíce, se tu už rok tyčí památník ve tvaru otevřené rány. Jinak jsou minulé úterý kulisy na náměstí SNP v centru Bratislavy stejné jako dřív na shromážděních k uctění dvou mladých lidí, zavražděných rukou mafie napojené na zkorumpovaný stát a stranu Smer: pódium, reproduktory, přicházejí lidé, přinášejí kytky a zapalují svíce.
Rozdíl je v obsazení prostoru. U pódia čeká v den pátého výročí vraždy na začátek památečního shromáždění kolem dvou set lidí. Akce začíná za pět minut. Před pěti lety, v době největších emocí a srazů na počest mrtvého novináře – spojených s voláním Slováků po lepší zemi –, se tady tísnily desetitisíce lidí. „Já jsem si ani nemyslel, že jich bude zase deset tisíc,“ prohlíží si skupinu lidí Jozef Kuciak, otec zavražděného Jána, který čeká na své vystoupení, „včera v Prešově přišlo na vzpomínkové shromáždění prý jen třicet lidí, a to je třetí největší město Slovenska.“
Nakonec se na místě postupně shromáždí kolem tisícovky lidí. Novináři postávající u pódia si o poloprázdném náměstí vyprávějí jako o důsledku skepse a apatie Slováků a hlubokém politickém i společenském rozkladu země. Projevy z pódia znějí také tak. Mluví se opět o naději na lepší Slovensko, jen tentokrát jako o naději, která mizí.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
