Ohrožuje ministr spravedlnosti spravedlnost?

Když sestavoval Petr Fiala na podzim 2021 vládu, mnozí jeho voliči pochybovačně kroutili hlavou nad počtem koaličních stran v přesvědčení, že je pouze otázkou času, kdy mezi pěti kohouty vypukne konflikt. Je ten čas tady?

Jde o to, že Piráti odhlasovali na svém internetovém fóru, že nechtějí ve vládě Pavla Blažka (ODS). Podle nich totiž „ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát“. To je u ministra spravedlnosti dost podstatná výtka, která se opírá o podezření, že Blažek zasahuje do vyšetřování trestních kauz. Fiala bude celou věc řešit s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem, ale tipněme si, že ho z toho zatím hlava nebolí. Důvodem přitom není jen fakt, že Fiala k parlamentní většině Piráty čistě matematicky nepotřebuje. Piráti totiž ani jinak nehrají v „případu Blažek“ s vysokými kartami.

Usnesení proti ministru spravedlnosti navrhla europoslankyně Markéta Gregorová, která patří k odpůrkyním pirátské účasti ve Fialově vládě. Tento názor ale ve straně výrazně prohrál a hlasování proti Blažkovi na tom nic nemění. Zúčastnila se ho totiž jen necelá polovina z 1177 členů Pirátské strany. Proti Blažkovi pak hlasovalo 369, tedy méně než třetina. Důvodem může být i jeden nenápadný fakt: ve značně konzervativní vládě nemají Piráti pro svá liberální témata mnoho větších politických spojenců, než je Pavel Blažek.

Ministr spravedlnosti podporuje nejen legalizaci marihuany, ale i manželství pro všechny, zákaz fackování dětí nebo změnu definice znásilnění. A stejně jako Piráti nesouhlasí s otvíráním zákona o potratech, aby se ke slovu nedostali katoličtí radikálové. Blažek se osvědčil i jako kooperující kolega pirátského ministra pro legislativu Michala Šalomouna nebo vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, kterou rovněž navrhli do funkce Piráti. V jejich politickém zájmu je tedy Blažka ve vládě udržet, nikoli ho vyhazovat a riskovat, že na jeho místo přijde další konzervativec.