Rada ÚSTR stojí ve sporech instituce za ředitelem Kudrnou
Nejvyšší orgán Ústavu pro studium totalitních režimů na svém zasedání minulý čtvrtek jednohlasně odmítl stížnosti na bossing a cenzuru, z níž ředitele Ladislava Kudrnu v půli března obvinila petice devatenácti zaměstnanců oddělení vzdělávání (ústav zaměstnává skoro 300 lidí). Podle šéfa rady, historika Eduarda Stehlíka, „nic z toho, co stěžovatelé radě předali, nesvědčí o tom, že k nějakému porušování normálních vztahů na pracovišti docházelo“.
Historikové oddělení vzdělávání se vzbouřili po odvolání svého šéfa Čeňka Pýchy. Podle nich tento Kudrnův krok povede ke konci projektů oddělení, které prý chválí stovky zdejších učitelů dějepisu, protože podle nich pomáhají studentům v interaktivním poznání historie. Rada teď oznámila, že „projekty budou dále pokračovat a budou se rozvíjet“. Toto rozhodnutí by mohlo zvenčí ne zcela srozumitelný „spor“ ukončit.
Pokud ovšem nový ředitel projeví schopnost jemné diplomacie. Připomeňme zde, že ústav vznikl před patnácti lety jako unikátní hybrid vědeckého pracoviště a veřejnoprávní instituce, který se měl podle zákona věnovat „zkoumání kontextu“ represí a zločinů dvou totalitních režimů, které tato země v minulém století zažila. Zákon určil ústavu zpracovat a digitalizovat více než dvacet kilometrů archiválií (tolik by měřily postavené vedle sebe v regálech) Státní bezpečnosti, Sboru národní bezpečnosti a dalších komunistických represivních složek, do roku 2002 prakticky nepřístupných.
Dokumenty ležely v archivech neroztříděné a nikdo netušil, co je v nich skryto. „Nemůžeme efektivně vědecky zkoumat minulost, aniž bychom znali obsah dokumentů, v nichž je skryta velká část tajemství moci a aktivit komunistických represivních složek,“ prohlásil v roce 2007 jeden z iniciátorů vzniku ústavu a jeho první šéf Pavel Žáček. Za patnáct let se podařilo uspořádat a digitalizovat většinu dokumentů StB, ale stále je to podle historiků jen malá část, ani ne deset procent z uložených dokumentů. Jinými slovy, ve většině „papírů“ dokládajících represi minulého režimu nelze dosud vědecky bádat.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
