Uplynulo jen pět let od prvotiny Rozhovory s přáteli, během nichž „první mileniálská autorka“ Sally Rooney (31) vystoupala na vrchol čtenářské popularity i prodejních žebříčků. Už s druhou knihou Normální lidi vznikl literární, nebo spíš popkulturní fenomén, který zároveň kritiky i čtenáře rozdělil na dva tábory. První skupina oceňuje, jak zachycuje každodenní život mladých lidí a jak je jim blízké v jejím světě pobývat, ale také schopnost vložit do nekomplikovaných milostných příběhů společenskou kritiku, druzí její knihy shledávají detailními, ale plytkými popisy bez jasného stylu a dramatických zápletek. Její nejnovější román Kdepak jsi, krásný světe, který nedávno vyšel česky, se dočkal hodnocení jako autorčino nejlepší i nejhorší dílo – a ještě zesiluje spor, zda jsou její knihy zachycením života generace mileniálů, nebo spíš jeho příznakem.
Stárnout s postavami
Rooney často zmiňuje, že texty konstruuje především na základě vlastní zkušenosti a nejspíš nikdy nebude schopna psát o nikom jiném než o lidech svého věku. A tak její postavy dospívají společně s ní. Hlavními hrdinkami jsou tentokrát dvě ženy, kterým táhne na třicet, mají za sebou několik neúspěšných vztahů, pořád se hledají a balancují na hraně vyhoření. Rooney už se odpoutává od vysokoškolského prostředí a zaměřuje se na to, jak se znejistělí mladí dospělí snaží najít místo v rozkolísané společnosti stíhané řadou problémů. Ústřední figury stojí na různých pólech, přesto…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
