1. Jak velké zdražení ještě přijde?
Nejčastěji zmiňovaný – a velmi zjednodušený – odhad je, že příští rok bude elektřina pro koncové zákazníky dvakrát až třikrát dražší než loni. Jde ale o hodně velké zobecnění. Ukazuje se také dvojí potíž pro domácnosti s velkou spotřebou, třeba v domech vytápěných elektřinou. Nejenže platí hodně v absolutních částkách, ale elektřina jim často zdražuje vyšším tempem než třeba v paneláku.
2. Co čekat u nejčastějších smluv?
Nejčastější jsou smlouvy na dobu neurčitou – tedy takové, u kterých se nikdo neobtěžoval s fixací, ale zároveň je u jednoho dodavatele delší dobu. Ceny jsou v těchto případech zatím lepší, než když přijde úplně nový zájemce, protože dodavatelé musejí se svými stálými zákazníky počítat a měli by pro ně nakupovat elektřinu v předstihu. Díky tomu většina spotřebitelů teď ještě těží ze starších cen. Třeba ČEZ u těchto smluv kupuje zákazníkům rovnoměrně elektřinu po měsících vždy rok dopředu. Tím se cenové výkyvy trochu vyhladí, příští rok ale ceník postavený na této logice sotva vydrží.
3. Má smysl hledat lepší podmínky u konkurence?
Obvykle ano, ale v nynější turbulentní době se už dá těžko něco zachránit. Zvlášť odchodem od velkých dodavatelů, kteří mají pro své zákazníky, s kterými počítají, nakoupeno aspoň něco dopředu za starší a lepší ceny. Nevyzkoušené firmy mohou naopak znamenat velké riziko.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
