Demokracii příliš nefandím
Tento týden odpovídá lékařka a aktivní libertariánka Tereza Urzová
1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Chameleon. Je nutné říkat proč?
2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)


Nevybavím si jediný konkrétní okamžik, ale myslím si, že se formuji a vyvíjím neustále, už od doby, kdy jsem začala o politice a společenském dění uvažovat. Již od puberty jsem nicméně měla libertariánské smýšlení.
3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
Diskuse s mým dědou, který byl paradoxně úplně na opačném konci politického spektra než já – až do své smrti byl přesvědčeným voličem KSČM. Zpětně si ale vážím toho, jak jsme se v diskusích dokázali respektovat.
4. Kdy a proč jste plakala kvůli politice?
Kvůli politice jsem, myslím, nikdy neplakala.
5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?
Jsem přesvědčená, že každý by měl mít právo zařídit si život svobodně a podle svého vlastního přesvědčení – do všech důsledků. Hezky to zní a mnoho lidí by se mnou souhlasilo, ale jen do jisté míry. Myslím, že pokud se dostaneme k otázkám, jestli by měl mít člověk právo neplatit si zdravotní pojištění nebo si dítě doma učit po svém bez oficiálního přezkušování, hned se dostanu mimo společenské konvence. Dost kontroverzním přesvědčením je i to, že jsem pro dekriminalizaci všech drog, a to říkám nejen z etického důvodu jako…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.



















