Neschválení nouzového stavu minulý čtvrtek vyslalo vládě jasný vzkaz, že chce-li bojovat s epidemií, musí brát opozici vážně a některé její návrhy akceptovat. Lze jej chápat i jako příležitost k restartu, po němž vedení země začne konečně dělat pořádně věci, které měly běžet už od září. Sportovní terminologií – když se mužstvu nedaří, marně brání aspoň nerozhodný výsledek, měli by si trenéři vzít time-out, svolat hráče a změnit taktiku.
Omezení vzájemných kontaktů ovšem dál zůstává hlavní zbraní proti šíření viru a žádné hlasování ve sněmovně na tom nemůže nic změnit. Přít se s tímhle jednoduchým pravidlem je jako pokusit se odhlasovat konec platnosti gravitačního zákona. Poslední, co Česko teď potřebuje, je rozvolňování. Čísla začínají opět růst, v zemi se naplno šíří daleko nakažlivější britská mutace viru přezdívaná Brigita. V některých regionech odpovídá za desítky procent případů covidu, jinde má dokonce zřejmě dvoutřetinový podíl. Podle vědců ji už nezastavíme, její nástup můžeme jen zpomalit.
Větší šanci stále máme proti ještě nebezpečnější mutaci jihoafrické, která je v Česku zatím v minimální míře, takže zastavit či alespoň maximálně ji zpomalit možná lze. Oproti „Brigitě“ navíc ještě snižuje účinnost vakcín a více napadá i lidi, kteří covid už prodělali. Zdá se přitom, že není nutné, aby mutaci někdo přivezl ze zahraničí. V Británii se vyvinula nezávisle na jižní Africe, a jak se dostala do regionu Tyrolsko v Rakousku, se neví. Každopádně platí, že čím více…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
