Když týdeník The Economist naposledy vybíral vítěze své každoroční rubriky Stát roku, tedy zemi, kde v uplynulých 12 měsících přibylo nejvíce svobod, tak měl těžkou práci. Ze světa totiž v roce 2020 přicházela spíše zklamání – o válce v donedávna nadějné Etiopii, udušení demokratického hnutí v Hongkongu, potlačení protestů v Bělorusku… Pomineme-li volební porážky populistů v zavedených západních demokraciích, bylo dobrých zpráv pomálu. Britský týdeník nakonec zvolil a pochválil středoafrické Malawi, kde ústavní soudci odolali výhrůžkám a úplatkům a v neprůstřelných vestách oznámili, že se stávajícím prezidentem zmanipulované volby musí opakovat. V novém hlasování poté jednoznačně zvítězil lídr opozice.
Celkový pocit, že v pandemickém roce stůně i demokracie, nyní potvrdila také nevládní organizace Freedom House. Její výroční zprávy po revolučním roce 1989 ukazovaly setrvalý růst občanských a politických svobod ve světě, v roce 2005 se však trend obrátil a loni již popatnácté v řadě svobod ubylo. Rekordním tempem: 73 ze 195 sledovaných zemí se podle kritérií Freedom House v roce 2020 zhoršilo, jen 28 zaznamenalo zlepšení.
Zprávy americké organizace jsou proslulé rozdělením států do tří hrubých kategorií na svobodné, částečně svobodné a nesvobodné. Pouze 20 procent pozemšťanů, nejméně od roku 1995, nyní žije ve svobodném světě – Češi patří k této šťastné pětině lidstva. Pokles je zapříčiněn zvláště tím, že ze skupiny svobodných zemí propadla Indie, a to kvůli…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
