Ten dům to potřebuje
Budoucnost oblíbeného kulturního bodu Kasárna Karlín je – aspoň podle státních úřadů – jasná: vyšší nájemné a pak prodej
Počátkem února tady spustili venkovní saunu se skleněným stropem, kde se dveře netrhnou. Dokončili také venkovní výstavu o historii budovy, během následujících dní se tu odehrají slavné divadelní „monology vaginy“, série koncertů nebo debatní večer o polistopadové éře českého filmu. Ačkoli v zimě bývá v Kasárnách Karlín výrazně méně rušno než v létě, i v klidnějších únorových dnech návštěva někdejšího vojenského objektu nedaleko pražské Florence ukazuje, že se za poslední tři roky stal vyhledávaným bodem pražského veřejného života. Atraktivním třeba i pro rodiče malých dětí, pro něž je obrovské nádvoří kasáren, kam nesmějí auta, bezpečnou oázou.
To vše se ale může brzy změnit. Organizaci Pražské centrum v čele s „kulturním developerem“ Matějem Velkem letos v březnu vyprší tříletá smlouva, kterou uzavřeli s ministerstvem spravedlnosti a tehdejším šéfem rezortu Robertem Pelikánem. Dohoda počítá s možností tříleté „zapůjčení“ kasáren dále prodloužit, o což Pražské centrum usilovalo – marně – celou dobu, co Kasárna Karlín spravuje. Podobně marně usilovalo o to, aby mohlo spravovat celý areál, a nikoli jen část, jak je tomu doposud. Prodloužit smlouvu se podařilo až nyní, nový dodatek počítá s tím, že budou moci v prostoru působit další dva roky (Velek a jeho tým žádali o pět let, podle zákona mohou v Kasárnách Karlín zůstat maximálně osm let).
„Pronájem je jen dočasné řešení. Plánujeme najít definitivního vlastníka.“
Nakonec to ale…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
