Zhruba před rokem se premiér Andrej Babiš sešel se zástupci automobilek a prohlásil, ať nepočítají s tím, že by jeho vláda následovala některé západní státy a dotovala lidem koupi elektrických aut. To platí i po minulém týdnu, kdy státní Agentura pro podnikání a inovace vyhlásila už páté kolo dotací na podporu elektromobility. Opět se o ně mohou hlásit pouze firmy. Dává to smysl. Čistý pohon aut dělá nejvíc užitku při krátkém popojíždění po městě, což firmy dělávají. Stát mezi zájemce tentokrát rozdělí 50 milionů korun. Žádat lze do května a získat se dá až 40 procent z ceny auta nebo dobíjecí stanice, pokud si ji firma pro vlastní účely pořídí. Cena elektrických aut se přitom obvykle pohybuje kolem milionu korun, získat lze téměř půl milionu korun.
Celkem je v Česku registrováno téměř šest milionů aut a jen asi tisícovka elektrických, zatímco v sousedním Rakousku 28 tisíc. Stále je u nás také velmi málo nabíjecích stanic, ve srovnatelných městech zhruba desetkrát méně než ve zmíněném Rakousku. Pátá dotační výzva ale přichází na začátku roku, který je v rozvoji elektromobility experty považován za průlomový. Světové automobilky se soustřeďují na rok 2020 jako na období boomu elektroaut. Například koncern Volkswagen chystá desítky nových elektrických typů aut včetně Škody. Je tedy otázkou, jestli by státní podpora v Česku neměla být velkorysejší a rozvoj perspektivní podoby automobilismu podpořit.
Velké plány
Očekávaný boom souvisí především s tlakem na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
