Kultura/mix
FILM TÝDNE
Elmar Klos s Jánem Kadárem představují jako režisérsko-režisérský tandem unikát československé kinematografie. Natočili spolu osm filmů. Od agitky Únos z roku 1952 o imperialistech, kteří unesou letadlo na lince Praha–Ostrava – oba byli po válce angažovanými komunisty –, po oscarový Obchod na korze (1965). Tragikomedie o slušném arizátorovi je považovaná za jeden z nejpůsobivějších filmů o holokaustu. Ve filmografii dvojice představuje završení pomyslné trilogie o morálce tváří v tvář extrémním podmínkám či systému. Jejím prostředkem je drama ze soudní síně evokující procesy padesátých let Obžalovaný (1964) a začátkem pak partyzánská Smrt si říká Engelchen (1963). Poslední snímek je nyní ke zhlédnutí na YouTube kanálu Česká filmová klasika.
Adaptace autobiografického románu slovenského spisovatele Ladislava Mňačka ukazuje jiné cesty k žánru válečného filmu. Kadár s Klosem jej pojali jako mezi časovými rovinami se pohybující psychologickou studii uzdravujícího se těla a zraněné duše partyzána Pavla upoutaného ke konci války na nemocniční lůžko. Herecky debutujícího Jana Kačera našli režiséři v divadle v Ostravě, kde i on působil jako režisér. Přestože snímek ukazuje sovětské partyzány jako hrdiny bojující spolu s Čechoslováky na moravsko-slovenském pomezí, nejde o angažovanou oslavu, kterou by dvojice musela povinně natočit jen o pár let dřív. Uvolnění situace ve společnosti i na Barrandově po roce 1962 umožnilo dát…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
V burce i do nemocnice
Tři zprávy ze světa patriarchátu
Každé varhany mají svou osobnost
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.



















