Monstrum i člověk

Definovala jím hybridní literaturu rušící hranice mezi žánry a ukázala, že antika není mrtvá. A kultovní zůstává i pro instagramovou generaci čtenářů, jimž je blízký její kondenzovaný, vizuální jazyk i téma bolestného hledání identity. Autobiografie rudé, román ve verších z roku 1998, je považován za nejlepší dílo Anne Carson (1950) – a také díky jeho vlivu se jméno básnířky, literární vědkyně, esejistky a univerzitní profesorky v posledních letech objevuje mezi kandidáty na Nobelovu cenu. Nyní se tento titul dočkal i české premiéry. 

Jako dítě ženy v domácnosti a bankovního úředníka se v dětství Carson stěhovala po kanadských městečkách a roku 1965 v jednom z nich v knihkupectví objevila zrcadlové vydání veršů Sapfó. Požádala tak středoškolskou učitelku latiny, aby ji o obědových pauzách zasvětila do starořečtiny, kterou pak vystudovala na prestižní skotské Univerzitě v St. Andrews. A z torza básně řeckého autora Stésichora z 6. stol. př. n. l. vychází i její Autobiografie rudé.

Kromě volného překladu původních fragmentů obsahuje pojednání o Stésichorovi včetně fiktivního rozhovoru, básně Američanky Emily Dickinson, narážky na Sigmunda Freuda či citáty z filozofa Heideggera – ale především nově převyprávěný Stésichorův příběh červeně okřídleného obra Geryona ve 47 krátkých kapitolách. Tradičně je jen poznámkou pod čarou v životě Hérakla, který měl ukrást dobytek na ostrově, jejž Geryon strážil, a tudíž ho zabil. V autorčině podání je však zasazen do současného světa, kde kluci chodí na hokejové tréninky a kde se cestuje autobusy a letadly. 

Geryon je dnešní teenager, senzitivní introvert, kterého sužuje obsesivní láska. Dospívající mladík, jehož červená kůže a křídla symbolizují jinakost a tušení nepatřičnosti („Je hodně malých kluků co si myslí že jsou monstrum“), se zamiluje do charismatického, citově neukotveného a akčního Hérakla, který moc nepřemýšlí a brzy ho opustí. Až po letech se znovu setkají v Argentině, kde má Héraklés milence, a vznikne hodně zvláštní milostný trojúhelník. Nejistotu a samotu však Geryon překoná díky umění. Je talentovaný fotograf a jeho křídla v této chvíli zastupují kreativitu a vypjaté city, které dokáže přeměnit v tvořivou sílu („Jsem filozof sendvičů, rozhodl. Dobrých věcí uvnitř.“).