Vesmír v kapse

Pamětníky nenechává tenhle příběh ani po letech chladnými. Bylo 1. září 1983, vrcholila studená válka. Let jihokorejských aerolinií z New Yorku se po mezipřistání na Aljašce odchýlil od plánovaného kurzu. Kvůli problémům s navigací zamířil do Soulu jinudy než plánovanou oklikou a omylem tak vstoupil do sovětského vzdušného prostoru, do blízkosti tamních vojenských základen. Vzápětí odstartovaly ruské stíhačky.

Bezohledné sestřelení civilního letadla a smrt všech 269 lidí na palubě vedly Američany k tomu, že dali všem civilním letadlům zdarma k dispozici svoji vojenskou satelitní technologii GPS a odstartovali tak revoluci srovnatelnou s tou počítačovou. Dnes družicovou navigaci využívají nejen letadla, ale i traktory na polích a kamiony na dálnicích, přístroje v osobních autech, služby jako Uber nebo bankovní systémy. Vysílání z družic umí naslouchat i každý chytrý mobil a dovede z něj vypočítat svou polohu.

Od roku 2016 vysílá z oběžné dráhy, ze vzdálenosti přesahující 20 tisíc kilometrů, také evropské „souhvězdí“ družic Galileo, jediný civilní navigační systém na světě. Příští rok má vstoupit do plného provozu a zároveň se definitivně potvrzuje, že služby Galilea i jeho konkurence zůstanou v naprosté většině případů zdarma, ačkoli vyslání a udržování satelitů na oběžné dráze stojí daňové poplatníky značné sumy. Je tak čas začít odpovídat na otázky, které zrod Galilea provázely: Co z něj Evropa bude mít? Nebylo by bývalo lepší spolehnout se na americkou GPS či ruský…