Podřízený stav přirozeně vytváří prostředí pro šikanu, zřejmě se tedy nedá čekat, že se ji podaří vymýtit. Šance na výraznou redukci ale roste. Zvlášť když se svědectví, odhalení a zpytování svědomí objevují ve dříve nečekaných prostředích.
V nejbohatší hokejové soutěži, kanadsko-americké NHL, se odhodlalo promluvit několik hráčů o tom, že byli v minulosti terčem šikany ze strany trenérů. Ti se během hry pohybují těsně za zády hráčů, někteří se přitom neudrží a kopají hokejisty do zad, házejí po nich předměty, nadávají jim. Podobné věci se stávají i v kabinách a tréninkových halách.
Kouč týmu Calgary Flames Bill Peters koncem listopadu přišel o místo, když vyšlo najevo, že jednomu z hráčů vynadal do negrů, protože se mu nelíbila hudba, kterou si hráč pouštěl. Českého obránce Michala Jordána Peters kopl do zad, jiného uhodil do hlavy. Viděli to jiní hráči i členové trenérského týmu, teprve nyní ale díky svědectví jednoho z hráčů se začala věc řešit. Peters se sice za rasistické nadávky omluvil, stejně ale o své lukrativní místo přišel.
Stalo se tak i proto, že Petersův kolega a nynější trenér týmu Carolina Hurricanes Rod Brind’Amour, který dříve o chování svého nadřízeného mlčel, nyní vše potvrdil. „Myslím, že se bojí mluvit, rozdíly v té struktuře moci jsou veliké,“ řekl Brind’Amour na vysvětlenou, proč o šikaně mlčí hráči.
Jakási sportovní podoba MeToo se přitom v NHL dotýká i dosud vysoce uznávaných trenérů, jako je teď už bývalý kouč Toronta Mike Babcock. U…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
