Řekli nám, že jedeme do Sibírie
Jana Rothová (80) žila se svými rodiči a bratry v Gerníku, největší z českých vesnic v rumunském Banátu. Jako téměř všechny rodiny ve vsi se živili jako drobní zemědělci. Na podzim 1951 museli nuceně opustit svůj domov a odjet na opačný konec Rumunska, kde byli v rámci kolektivizace přinuceni otrocky pracovat na státním statku. Paní Janě bylo v čase deportace dvanáct let.
Jak váš odjezd tehdy vypadal?
Nic jsme předem nevěděli. Přišli v noci – předseda národního výboru a vojáci – a obklíčili celý barák. Řekli, že se musíme zabalit a do rána ať jsme pryč.
Vysvětlili vám proč?
Nic nám neřekli. Jen začali ukazovat, co si smíme vzít a co ne. Rodiče vzali mouku, oblečení, peřiny, almaru na hadry, postele. Dovolili nám vzít si jednu krávu.
Z Gerníku musely odjet tři rodiny. Proč zrovna vy?
No že jsme měli hospodu. Měli jsme ji dohromady s Němečkovými, ti v ní měli krám a taky museli odjet. Žádné velké hospodářství jsme ale neměli. Na Gerníku žádní velcí sedláci nebyli, jsou tam samé stráně.
Řekli vám, kam jedete?
Řekli, že nás asi vezou do Sibírie a tam že nás odstřelí. Víte, kde je Sibírie?
Do Ruska?
Ano. Nic jiného jsme nevěděli. Napřed jsme jeli na voze do údolí k silnici, tam nás přeložili na náklaďák, který nás odvezl k vlaku. Tam nás dali do těch vagonů, co se vozí dobytek. Když…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
