Blahodárný death metal
Nepravděpodobná rehabilitace jednoho hudebního žánru
Na úvod trocha poezie: „Oči se boulí z jamek ven, / každým máchnutím svého kladiva / roztřískám tvoji zatracenou hlavu, / až mozek prosákne prasklinami / a krev se rozteče.“
Pokud máte slabší žaludek a malinko teď blednete, omlouváme se. Zmíněná ukázka z oblíbené písně Hammer Smashed Face (Tvář rozmlácená kladivem) od skupiny Cannibal Corpse (Mrtvola kanibala) byla bohužel nezbytná pro pochopení následujících převratných zjištění. Totiž: hudební žánr death metal, jehož jsou citovaní kanibalové hvězdnými představiteli, své fanoušky uklidňuje, přináší jim radost a pocity transcendence. Tyhle čerstvé objevy zásadně obracejí zažitý pohled na agresivní rockovou hudbu, kterou většinová společnost ještě donedávna podezřívala z devastujícího vlivu na psychiku mládeže.
Hudba k vraždění
Death metal, jenž patří k nejbizarnějším odnožím metalové hudby, skutečně není na první poslech nic vábného. Hutné riffy podladěných kytar doprovází strašlivé chrčení textů, v nichž se to hemží násilím, mrtvolami, tělesnými šťávami, znásilňováním nebo rovnou genocidou.
Prodej alb výše citované skupiny Cannibal Corpse svého času na deset let zakázala Austrálie, na koncertech v Německu nesměli pánové v černém hrát některé své písně (třeba Nekropedofila nebo Posmrtnou ejakulaci) a konzervativní senátor Bob Dole je v rodných Spojených státech označil za národní hrozbu. Členové o něco méně brutální, leč mnohem slavnější kapely Slayer se pak na sklonku tisíciletí dokonce ocitli před soudem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
