Co je vám po mé adrese?

Potěšilo by nás, pokud byste i v budoucnu chtěli dostávat naše reklamní sdělení. Stačí jeden klik.“ Oznámení, která v posledních dnech a týdnech přicházela do našich e-mailových schránek, lze vnímat i jako poslední volání před vyplutím parníku známého pod zkratkou GDPR (General Data Protection Regulation). Zdejší firmy a nejrůznější instituce si na poslední chvíli shánějí souhlas ke zpracování osobních údajů, které nahromadily v časech, kdy se libovolné nakládání s adresami, telefonními, rodnými čísly a dalšími daty, podle nichž lze rozpoznat jednotlivé lidi, jevilo jako beztrestné.

GDPR je složitá norma, stejně jako je složitý moderní svět informačních technologií a ochrany proti jeho rizikům. V Česku vyvolala vlnu obav a řadu mýtů. Firmám způsobila nemalé výdaje za rady, jak se do zákona vejít. U podobných změn bývá obvyklé, že nejrůznější nedostatky ukáže až čas. Už teď ale nemá cenu pochybovat o tom, že nakládání s osobními údaji je obrovský byznys, jehož účastníci si zaslouží ochranu. Ta skutečně začala od minulého pátku platit a záleží na každém z nás, nakolik využije možnosti mít své osobní údaje pod kontrolou.

Čas ukáže

Evropská komisařka Věra Jourová se nedávno v médiích podivila, jaká zbytečná panika se tu kolem GDPR šíří. Nejen Jourová, ale i další znalci upozorňují, že pod GDPR například nespadají informace kolem běžného vzdělávacího provozu. Učitelé tedy nadále mohou sdělovat známky dětí před třídou, zveřejnit maturitní tablo nebo třeba vystavit na…